Otázka dlouhodobě zněla, proč přijímat vládní koalicí navrženou novelu zákona O národních parcích, když ji odmítá odborná lesnická veřejnost, šumavské spolky, odmítá ji i Senát Parlamentu ČR a odmítá ji i prezident republiky? Podle jejích odpůrců novela přehlédla lidi, kteří v národních parcích žijí, potřeby obyvatel Šumavy a jejich práva na důstojný život, i rozvoj regionu.Stalo se, byla přijata... Jako špatnou zprávu to vnímá také Gustav Janáček, předseda OV KSČM v Prachaticích. K tomuto tématu se vyjádřil také na krajské konferenci.
"Naše pohraničí nemělo nikdy ani šanci - na rozdíl od vnitrozemí - mít v zákonodárném sboru svého zástupce a ono je to za těch více jak 25 let v tomto regionu vidět a znát. Mnohdy se o ledasčem demokraticky diskutovalo, a pak se na to demokraticky zapomnělo," uvedl jako jeden z důvodů zaostávání příhraničí a šumavských oblastí Janáček..
Ostře kritizoval, že nynější společenský systém, který se svými minulými i nynějšími předáky úspěšně zlikvidoval téměř vše, co zde bylo vybudováno do roku 1989 za socialismu. Napřed to byl podle jeho poznatků lehký průmysl, pak přišlo na řadu zemědělství, které nyní pěstuje trávu. A nejen na Prachaticku si vymyslel na místo více jak stoletého hospodářského lesa národní park a jeho zvýšenou ochranu.
"Zajímalo někdy někoho, co tady vlastně mají zejména mladí a vzdělaní lidé dělat? Proč zde mají vůbec žít a vychovávat další generaci?," ptá se Janáček. "Vznikem NP to byla vlastně pro mnohé lidi tady konečná – vzali jim práci v lese, zmizelo veškeré zpracování dřeva a dnes se to, co je povoleno vytěžit, vyváží jako surovina do zahraničí. Tady a za těchto podmínek zde mladí a vzdělaní lidé nezůstanou. Proč taky," dodává prachatický předseda OV KSČM.
.
Novela zákona je podle všeho velmi špatnou zprávou pro turistickou veřejnost, ale i velmi špatnou zprávou pro obce. A zejména pro mladé lidi, kteří odcházejí za prací do vnitrozemí. Trend vylidňování měst a obcí zákonodárci tímto krokem určitě nazastaví.