Musím říct, že hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a lidovci k sobě sedí především způsobem uplatňování politiky. Pro občana pohroma, ale chodit v tom “umějí”. Jejich nejoblíbenější role je jazýček na vahách. Míra pohrdání lidmi, kterou toto spojení reprezentuje, je tentokrát obzvlášť neuvěřitelná.
STAN se kdysi spojil s Kalouskem, který poslal lidovou stranu z Poslanecké sněmovny, a společně schvalovali návrhy Nečasovo-Kalouskovy vlády. Schvalovali například paskvil jménem důchodová reforma, zvyšování DPH a další návrhy, které směřovaly proti rodinám s dětmi či seniorům. Tyto návrhy v té době velmi kritizovali lidovci. Když se karta obrátila a lidovci se dostali toto volební období znovu do vlády a STAN do opozice, tak zase pro změnu hlasovali zástupci STAN proti návrhům koaliční vlády, jejíž součástí lidovci jsou. Teď najednou před volbami chtějí vytvořit společnou volební koalicí zdání něčeho nového. Jako kdyby vzešli z prachu a popela a celou dobu předtím neexistovali a neprosazovali své názory.
Velkou shodou obou subjektů však jsou církevní restituce, které jedni prosadili a druzí je podpořili. Jaké jsou tedy kromě restitucí jejich pevné programové shody? Určitě nějaké najdou, papír snese všechno. Hnutí STAN se navíc prezentuje jako starostové, ačkoliv my máme kupříkladu mnoho starostů a nemají s nimi nic společného. Stejně tak to ohromné množství nezávislých starostů po republice. Jejich název je pouze marketingový trik a hra s občany, ale „skutek utek“. Nynější politická otočka, kdy se odvrátili od Kalouska, když mají pocit, že už jim nepomůže, je tak zjevně mocensky účelová. Gazdík má jediný cíl, být u toho a moci vládnout. S kýmkoliv a s jakýmkoliv programem.