Média a moc. Média = moc. Moc = média. Média mají moc, a jsou dezorientovaná. Svoboda je možná jen tehdy, pokud budou svobodná média. Takové a další názory zazněly ve čtvrtek na konferenci Média a moc konané v Evropském domě v Praze.
V mainstreamových sdělovacích prostředcích jsou všichni »velmi zajedno«, například v pohlížení na migraci, na EU apod., a povětšinou jsou v rozporu s občany, přičinil své zkušenosti s médii politolog a sociolog Petr Robejšek. »Jestliže se nějaký segment společnosti dohodne na tom, že něco je pravda, mainstream to považuje za pravdu. Tak vznikají myšlenkové a argumentační vzorce.« Média, jež vyznávají směrem ke čtenářům a divákům politiku »vy nevíte, jak to má být, ale my to víme; vy se jen dívejte a kupujte si naše noviny«, jsou dle něho obětí tzv. politické korektnosti. Neplatí, že zveřejněné mínění je automaticky rovno veřejnému mínění. Jak se tito novináři (podtrhl, že jeho kritický úhel pohledu se nevztahuje na všechny žurnalisty) odklánějí od skutečného života, běžní lidé se začínají odklánět od nich. Pak východiskem pro ty, kteří se cítí být obklopeni mainstreamem, jsou sociální sítě a alternativní média.
Novinářskou obec v USA rozebral spisovatel a publicista Benjamin Kuras. V tamních médiích po vyhlášení »nesprávného výsledku« prezidentských voleb vypuklo zděšení, protože kandidátku Clintonovou podporovala v kampani drtivá většina novinových titulů a televizních stanic. Média jsou ve Spojených státech dle něho »bezmezně devótní k Obamovi«, chovají se »smečkovitě«.
O své vůli, nebo navedeni?
Otázku, zdali novináři ve sdělovacích prostředcích hlavního proudu dodržují zásady novinářského kodexu (objektivita, domněnku nelze vydávat za fakt, nepropojovat komentář a zpravodajství aj.), si položil mediální analytik Petr Žantovský. Pokud ano - pokračoval - proč se tedy stává, že někteří novináři zakládají špiclovací weby jako Hlídací pes či Neovlivní a podílejí se na vytváření různých seznamů »nežádoucích«? Uvedl také, že ministerstvo vnitra jedná nyní se zastoupením Facebooku s cílem moci odstraňovat v nadcházejícím předvolebním období z FB zejména tzv. dezinformace. O tomto úmyslu informovala i ČT, poznamenal Žantovský.
Na otázku Haló novin, co panelisté říkají tomu, že někteří novináři nálepkují své kolegy (například že jsou údajnými ruskými agenty), reagoval děkan bratislavské Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy profesor Jozef Leikert: »Je třeba si klást otázku, zdali dotyční konají z vlastní iniciativy, nebo jsou někým k tomu navedeni.« Podle Kurase vzniká nyní i na evropské úrovni jakási novinářská organizace, která »ty druhé novináře hlídá«, o čem a jak píší. »Je to cenzura? Podle mě ano,« odpověděl.
Europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) je k mainstreamovým médiím též kritický. Ta soukromá jsou většinově v rukou miliardářů a ve veřejnoprávní televizi vládnou »pohrobci Václava Havla, kteří vyznávají pouze jeden správný názor« v rozporu s požadavkem na prezentování celého názorového spektra. Občasné výjimky připouští. »A proto není divu, že lidé věří stále více alternativním zdrojům informací na internetu, které se však snaží eliminovat ‚Velký bratr‘ na ministerstvu vnitra,« řekl naší zpravodajce.
V diskusi účastníků akce, pořádané Panevropskou vysokou školou Bratislava a sdružením Medias res pod záštitou poslance EP Petra Macha (Svobodní), padla zmínka i o našem listu. V současnosti není jasné, za koho média hovoří - s výjimkou Haló novin, uvedl jeden z účastníků.