Rozpočet je definován jako základní nástroj finančního hospodaření, jímž se řídí financování všech činností obcí. Už dlouho, minimálně druhé volební období, mne nepřekvapuje, že každoročně v prosinci schválený rozpočet města je jen cárem papíru a radniční koalice již na prvním lednovém jednání zastupitelstva odhlasuje řadu rozpočtových změn. Zato mne neustále překvapuje, že pod značné výdaje mimo rozpočet, mimo dohody, mimo schválený zásobník investičních akcí, je schopna podepsat se část zastupitelů, ba dokonce některá mimorozpočtová opatření sami iniciativně navrhují.
Posledním případem, kdy někteří zastupitelé byli ochotni zvednout ruku pro projekt, který je značně diskutabilní, bylo na lednovém zastupitelstvu hlasování o vybudování centra pro duševně nemocné v objektu nestátní nezisková organizace Fokus v Mostecké ulici, který patří městu. Fokus je zaměřen na odbornou pomoc lidem s vážným duševním onemocněním.
Fokus předložil materiál, který po městu žádal 15% z částky cca 25 milionů Kč, na které by výstavba centra přišla. Návrh neprošel o jediný hlas, protože zřejmě u zastupitelů převládly oprávněné obavy z dalších možných nákladů z rozpočtu města. Stát sice údajně počítá se třemi podobnými pracovišti na jihu Čech, ale finanční podmínky své podpory zatím nevyjádřil. Obávám se, že by to mohlo dopadnout jako s navýšením platů řidičů autobusů.
Navíc toto centrum by bylo nadregionální, ale kraj i ministerstvo zatím vyjádřilo jen verbální podporu. Fokus neuspěl ani s žádostí o dotaci. Nový pavilon psychiatrie hodlá vybudovat také táborská nemocnice a má již stavební povolení a přislíbenou dotaci. Což je reálnější, než plánované centrum Fokusu. Na vodě je i financování jeho provozu. Nové centrum Fokusu by mělo zaměstnávat 15 – 20 odborných pracovníků, přičemž by údajně mělo financovat jeho provoz ministerstvo zdravotnictví. Ovšem jen 18 měsíců, pak by prý péče měla přejít pod zdravotní pojišťovny. PRÝ měla...
Celý tento projekt mi připadá velmi nepřipravený, bez dotací a konkrétních záruk kraje, ministerstva i zdravotních pojišťoven. Obava, aby budoucí problémy nespadly na město, je tedy oprávněná. Vrátím-li se k úvodu mé úvahy, pak mne udivuje podpora tohoto neočekávaného projektu ze strany zastupitelů Olgy Bastlové (ČSSD), Jiřího Fišera, Petra Havránka, Kateřiny Bláhové, Františka Korbela, Marka Slabého, Radoslava Kacerovského, Milana Kasla (Tábor 2020), Františka Dědiče (ODS), Štěpána Kadiláka, Aleny Heršálkové (ANO), Michaely Petrové a Miloše Tuháčka (JINAK!).
Tito zastupitelé, mezi nimiž jsou také radní, starosta a tři místostarostky města, si musí být vědomi, že rozpočet je napjatý a žádná podobná akce není ani v zásobníku investičních akcí města na příští léta. Desítky milionů (možná bohatě přes 100) budou stát již letos a příští rok jen plánované rekonstrukce sportovních zařízení města. A to nehovořím o tom, co již bylo schváleno a zatím se nekoná. Tedy například rekonstrukce Budějovické ulice, senior dům před nemocnicí, přeložka Měšická – Vožická, stavba sportovní haly v Kvapilově ulici, Křižíkovo muzeum u Lužnice... a také „malichernosti“ jako opravy chodníků, silnic a infrastruktury. Více odpovědnosti vůči rozpočtu a prioritám rozvoje města by asi některým zastupitelům nezaškodilo.