Dobrý den u 36. Bez obalu v letošním roce. Prázdniny skončily a děti se po dvou měsících vrátily do škol. Chtěla bych jim i jejich rodičům popřát, aby školní rok 2023/2024 byl pro ně po všech stranách úspěšný. A nyní už k událostem na naší politické scéně.
Fialova asociální vláda udělala škrty, kde mohla, nyní si ale uvědomuje, že pouze škrty k nastartování ekonomiky nepovedou. Co do výkonu ekonomiky si Česko od začátku koronavirové pandemie v roce 2020 vede ze všech států Evropské Unie vůbec nejhůř. Zatímco ekonomika takového Chorvatska od roku 2020 do konce loňského roku vyrostla o víc než 10 procent, česká ekonomika za poslední tři roky o jeden procentní bod spadla. Spolu se Španělskem jsme tak jediní, kdo nedokázal ekonomiku dostat alespoň na úroveň doby před koronavirem. Výkon české ekonomiky aktuálně dobře demonstrují ceny energií, kde v meziročním srovnání lidé v České republice v červnu zaplatili zase o 15 % více než loni, ve srovnání s cenami z před dvěma lety se však jedná až o šedesátiprocentní nárůst. „Ztráta kupní síly dosáhla 63 299 korun na průměrnou českou domácnost. Největší absolutní ztrátě čelili vlastníci domů, u nich jde o 92 105 korun. Průměrná domácnost ztratila za dvouleté období 5,6 procent svých čistých příjmů,“ uvedl v minulém týdnu ministr Jurečka. Tohle už Petr Fiala na předchozí vládu zkrátka hodit nemůže. Když lidé nemají peníze a hlavní agendou vlády je, jak je o další připravit, může se s experty radit klidně od rána do večera, ale ke kýženému výsledku to nepovede. A také že navzdory povolání expertů není výhled zrovna optimistický. I letos se totiž očekává propad hrubého domácího produktu o 0,2 procenta. Vláda se nyní s pomocí ekonomů bude snažit o krátkodobé zvrácení tohoto trendu, největší výpovědní hodnotu o tom, kam s Fialovou vládou směřujeme, má však předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda odmítá investovat do vzdělávání, a právě oblast školství se bude muset příští rok vypořádávat s největšími škrty ze všech sektorů. Na vědu a výzkum pak v příštím roce půjde 0,46 % z HDP. Asi vás už ani nepřekvapí, že i tohle je nejméně ze všech zemí Evropské unie. Od vlády se tak jedná o jednoznačný signál, že do budoucna chce mít z České republiky levnou montovnu sloužící ekonomickým mocnostem, nikoliv zemi vzdělaných, sebevědomých lidí, kde se daří výzkumu, start-upům a obecně oblastem, které mohou mít na vývoj naší ekonomiky dlouhodobě pozitivní dopad. Právě předběžný návrh rozpočtu mě jen utvrzuje v tom, že vláda navzdory svému programovému prohlášení mnohdy činí naprostý opak, za současné situace jde pouze na ruku zbrojařské lobby a zcela jí chybí jasný plán a vize toho, jak z České republiky znovu udělat sebevědomou, hrdou, konkurenceschopnou zemi v srdci Evropy. Fialova vláda by měla odstoupit dříve, než stihne svou politikou zkomplikovat budoucnost dalším generacím ještě více než doposud.
Není to ale pouze nemohoucnost v nastartování české ekonomiky, proč KSČM dlouhodobě volá po pádu vlády pětikoalice. Jsou to i personální skandály, oportunismus a politické trafiky, jež si mezi sebou rozdělují sympatizanti, v některých případech dokonce rodinní příslušníci zástupců vládních stran. A ačkoliv přesně proti těmto praktikám kdysi Piráti bojovali, nebo alespoň tento boj proklamovali, teplá místečka v tomto případě opět udělala divy a původní ideály jsou ty tam. O kauze životního partnera náměstkyně pražského primátora Jany Komrskové, který shodou okolností vyhrál výběrové řízení na pozici jejího poradce, jsem vás v předchozích vydáních Bez obalu již informovala. Po kritice z řad vedení strany se Beneš tohoto místa vzdal, nyní se ale ukazuje, že se pro něj místo přeci jen našlo. A to hned o kancelář vedle! Nově totiž bude radit na magistrátu pirátskému radnímu pro majetek, legislativu a transparentnost Adamu Zábranskému. Beneš, světe div se, znovu vyhrál výběrové řízení a dokázal tak, že je skutečným expertem na cokoliv, na co je zrovna třeba. Alespoň některé příběhy v rámci pětikoalice tak mají happyend!
Bez povšimnutí by z událostí minulého týdne neměla zůstat také policejní razie v IKEM a v domě bývalého ředitele Stiborka. V obou objektech policie v uplynulém týdnu zabavovala dokumenty související s byznysem nedávno odstoupivšího ředitele Michala Stiborka, který si jako vedlejšák rozjel byznys s půjčováním peněz na tak vysoké úroky, až soud musel pravomocně rozhodnout, že šlo o nemravně vysoké částky. Díky těmto půjčkám od Stiborka skončila řada lidí v exekucích a bez bytů, nyní navíc kvůli jeho aktivitám v IKEMu zasahovaly hned tři desítky policistů. Kvůli nesouhlasu se Stiborkovými aktivitami navíc někteří jeho kolegové včetně předního kardiochirurga Jana Pirka zřejmě čelili v nedávné minulosti nátlaku a praktikám, které označovali za mafiánské. Nic z toho však ještě před čtrnácti dny nebylo pro ministra zdravotnictví Válka dostatečnou červenou vlajkou a Stiborek se těšil jeho podpoře. (obr6) Tolik asi k personální politice této vlády.
Ve druhé části, která je vždy věnována zahraničním událostem, se podíváme na aktuální vojenské převraty v Africe.
Před několika dny proběhl v africkém Gabonu vojenský převrat, který je již osmým převratem od roku 2020. U téměř všech států, v nichž aktuálně probíhají politické převraty, se jedná o bývalé francouzské kolonie, kde si Francie zajistila velký ekonomický a politický vliv i řadu let po vyhlášení nezávislosti. Zatím nebyl prokázán nějaký přímý vliv zahraniční velmoci, i když Ruská federace využívá nadšení místního obyvatelstva ze ztráty francouzského vlivu. V Nigeru, kde proběhl podobný vojenský převrat před měsícem, se objevily v ulicích ruské vlajky i nápisy «At žije Putin!», ale politiku nového vedení státu to neovlivnilo.
Ve většině těchto států v oblasti Sahelu byly zvolené vlády ohrožovány islamistickým povstáním, a vlády se ukázaly neschopné ochránit civilisty, což vytvořilo vhodnou půdu pro vojenský převrat. Gabon představuje v tomto aspektu jistou výjimku. Prezident Ali Bongo byl potřetí zvolen prezidentem poté, co v kontroverzních volbách získal 64 % hlasů. Ihned poté byl zatčen a ocitl se v domácím vězení. Vojenská junta tak ukončila 55 let vlády jedné rodiny. Otec Aliho Bongo, Omar Bongo, vládl 42 let v čele jeho Gabonské demokratické strany. Pád jeho autoritativní rodinné dynastie oslavovali lidé v ulicích. Nově ustanovený prezident generál Brice Nguema, šéf republikánské gardy, a vzdálený příbuzný svrženého prezidenta Aliho Bongo, oznámil vytvoření Výboru pro institucionální transformaci a obnovu, zrušení výsledků voleb a rozpuštění všech státních institucí. Ruská agentura TASS připomněla, že generál Nguema je bohatý podnikatel, který má blízký vztah ke Spojeným státům, kde vlastní řadu velkých nemovitostí. A tak zatímco většina západoevropských politiků odsoudila vojenský převrat, který i díky Francii oslabí evropský vliv v Africe, představitelé USA byli značně zdrženlivější.
Zatčený prezident Ali Bongo, který v Gabonu vládl od roku 1967 po smrti svého otce, vyzval své zahraniční přátele, aby «zvedli co největší povyk». Pozorovatelé si všimli, že hovořil anglicky, i když je v zemi oficiálním jazykem francouzština, a vysvětlují si to tím, že podporu očekává od zemí Commonwealthu. Gabon je jediným členem Commonwealthu, který není bývalou britskou kolonií.
Gabon je také významným producentem ropy, kterou po převratu přestal dodávat Francii, což ovlivní francouzský energetický průmysl. Francii však ještě více poškodí zrušení vývozu uranu z Nigeru, který je sedmým největším vývozcem uranu na světě. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice prohlásil, že „Francie je neutrální partner Gabonu“, ale prakticky byly bilaterální dohody s Gabonem (a i s Nigerem) pro Francii neobyčejně výhodné. Mimochodem v Nigeru, který je pro Francii ještě důležitější než Gabon, tisíce lidí v ulicích žádají odchod francouzských vojenských jednotek.
Čína si v celém regionu udržuje velmi významný vliv, zvláště díky velkorysým investicím, a o vliv úspěšně soutěží s USA.
Český velvyslanec v Jihoafrické republice Tomáš Uličný vyzval českou vládu, aby využila dobré pověsti Česka v Africe, a pomohla Evropě najít ztracený vliv na tomto kontinentě. Uličný mj. předpovídá, že k dalšímu převratu dojde v Kamerunu, kde je prezident Paul Biya u moci desítky let a je mu 90 let. Je ovšem značně nepravděpodobné, že bude Fialova vláda schopna navázat na reputaci a zkušenosti Československa z doby socialistické spolupráce s Afrikou. Spíše budeme i nadále ztrácet vliv spolu s celou Evropskou unií.
Komentář k totální neschopnosti ministra zdravotnictví Válka zajistit dostatek léků: https://www.youtube.com/watch?v=it-Pdkhnegs
Dovoluji si Vás zároveň pozvat:
- ve středu 6. září na demonstraci proti vládě – Domažlice, nám. Míru od 15:00 hod.
- ve středu 6. září na besedu s občany – Horšovský Týn, městské kulturní zařízení od 17:00 hod.
- v sobotu 9. září na setkání občanů v Sekeřicích (okr. Jičín) – od 11:00 hod. v areálu U Lesa
- ve čtvrtek 14. září na besedu s občany – Holubov (okr. Český Krumlov) od 18:30 hod. v kulturním sále