KSČM, ČSSD, Odborové sdružení Čech Moravy a Slezka (OSČMS) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) jsou proti obnovení karenční doby. Svoje stanovisko k záměrům vlády vyjádřili každý jinými slovy a při jiné příležitosti. Ale jak je vidět toto téma je názorově sbližuje a tvoří jejich společný jmenovatel pro další politické postoje.
»Zrušení nemocenské za první tři dny tvrdě dopadne především na zaměstnance, kteří už nyní čelí s velkými problémy zdražování základních životních potřeb. Téměř jistě povede k přecházení nemocí, ohrozí dlouhodobé zdraví lidí a zvýší riziko šíření virových epidemií,« uvádí se například v tiskové zprávě sociálních demokratů.
Experiment se zavedením karenční doby tu už jednou byl. »Pravice opakuje staré přístupy a přichází se stále stejnými recepty. Její argumenty jsou ale falešné. Krátkodobá nemocnost se po nějaké době po zavedení karenční doby vrátila na svou původní úroveň. Ukázalo se tedy jednoznačně, že důvody, kterými se opět ohánějí, jsou neopodstatněné,
Skutečným důvodem je zoufalá snaha vlády zalátat díry ve státním rozpočtu a zastavit jeho další extrémní propad, vyjádřil se Josef Kovařík.
Každý zaměstnanec přece platí pojištění, aby v případě nemoci nepřišel o příjem. Dá se říci, že každý zaměstnanec si na dobu nemoci dopředu peněžní prostředky šetří. Mnohdy i výpadek mzdy za tři dny může vést k výrazným finančním problémům.
Třídenní karenční dobu zavedla vláda ODS v roce 2008. Ústavní soud ji sice zrušil jen pár měsíců poté, pravice ale obratem prosadila změny, které tento »trest za nemoc« umožnily opět zavést. Zrušení karenční doby se podařilo konečně až v roce 2018.
Většina evropských zemí proplácí i první dny nemoci. V některých zemích dokonce dostávají zaměstnanci nejméně měsíc 100 % platu. Karenční dobu vůbec neuplatňují ve skandinávských zemích, v Belgii, Německu, Dánsku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku nebo na Slovensku.