Nebudu tentokrát jmenovat nikoho konkrétně, natož abych chtěl snižovat profesní umění většiny z vyznamenaných. To není mým úmyslem. Jistě, svým způsobem i ponoukání k válečným zločinům je jistý druh fortelu, v dnešní pohnuté době hoden metálu, dokonce vrchního – nazval bych ho (ten fortel) jakousi schengenskou morálkou, toliko že bez hranic. Po pravdě řečeno, nechtěl bych nyní listovat svědomím pana prezidenta či pana premiéra, kteří toto svým podpisem stvrdili. Mají-li vůbec nějaké.
Také by mě zajímalo, a vás možná rovněž, zda býti kdysi v minulém století hezkou a posléze pojmout za chotě budoucího prezidenta, jakkoli souvisí se zásluhami o český stát? Je-li místo narození důvodem dostatečným, státní medaile degenerují a degradují.
Stejně jako lovit ryby, byť s úctyhodnými výsledky. Nebo zpívat. Táži se odvážně – snese vyprodaná Lucerna relevantní měřítko s odbojovou činností proti nacismu (myslím toho z let 1939/45…, dnes se jeho šiřitelé dekorují, dokonce ještě o stupeň výše – divné časy)? Rozdávati radost zpěvem je obdivu hodno, to ano – nehodno však státního vyznamenání, to též ano.
A pečovat o zdraví páně prezidenta taktéž nevnímám coby záslužnou péči o stát, ale jako povinnost, již nad jiné definuje Hippokratova přísaha. Zodpovědná starostlivost o zdraví není zásluha, a už vůbec ne o stát, byť v tomto případě kráčí o jeho »hlavu«.
Mně mezi těmi vozíku se klanícími scházeli např. pekaři, řezníci, soustružníci, zemědělci – i ti se přece zasluhují o stát, resp. jeho občany. Dnes a denně. Zpěvu se nenajíš a k snědku není ani sportovní rybolov, natož tenisová raketa, která navíc ze země české, domova našeho, vystřelila již před 36 lety. A ženská krása je především dar, to bych zapomněl dodat.
Je to můj názor a nikomu ho nevnucuji. Snad bych ho i poopravil, byli-li by mezi oněmi »vyzdobenými« také např. Jiří Kajínek či naše pákistánská gerojka Tereza. Tím by celé té taškařici bylo učiněno definitivně za dost a já bych si spolu s nadporučíkem Mazurkem z Černých baronů spokojeně zamumlal: »Tak ma byť, tak je spravne, gangsteři jsou to hlavni.« Zvláště Terezka by si s bílým lvem určitě měla o čem povídat… Prostě když do pekla, tak na pořádné kobyle.