Hodiny ukazují pět minut po dvanácté. Situace je doposud „jen“ vážná, ba možná velmi vážná. Apely nezabraly a zvolna se tak blížíme ke katastrofě. Abych nikoho dlouho nenechal na pochybách, hovořím o zoufalých počtech lékařů v Čechách a na Moravě, jichž se dlouhodobě nedostává.
Česká lékařská komora již po několik let bije na poplach, marně na svých setkáních s novináři předkládá přehled alarmujících čísel. Za zdravotnictví politicky zodpovědní činitelé však „uši mají zalité voskem“. Takže zasvěcence možná nepřekvapilo, co v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi pravil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Jestliže podle něj nyní hovoříme o nedostatku lékařů, čekají nás ještě krušnější časy, neboť dle ÚZIS začne tuzemských lékařů za čtyři roky výrazně ubývat, protože stárnou a nenahrazuje je dost mladých nástupců. I kdyby se prý zvýšil počet studentů na lékařských fakultách, projeví se to podle něj až za pět, šest let. "Blíží se období demografického hrbu, kdy v roce 2018, 2019, 2020 dojde k daleko významnějšímu úbytku lékařů z důvodu toho, že překročí postdůchodový věk. My jsme pracovali v analýzách s hranicí 65 a 70 let," řekl Dušek. V současnosti sice úbytek lékařů pokrývají absolventi, ale až se počet odcházejících do důchodu zvýší, nebudou to fakulty stačit vykrývat. Z lékařských fakult ročně přichází do českého zdravotnictví 850 lékařů.
Ano, nelze než opětovně souhlasit. Chtělo by to něco zásadního učinit, ale co? Problémem jsou – světe div se! - finance. Vystudovaný lékař dostane v českých nemocnicích nástupní plat zhruba 23 500 Kč, tedy cca 850 euro, zatímco například v německé univerzitní nemocnici má tabulkový plat 4200 euro. Nelze se proto divit, že každoročně z tisícovky čerstvých absolventů tuzemských lékařských fakult odchází zhruba 200 do zahraničí, aniž by vůbec začalo v ČR pracovat. Dalších 200, kteří již praxi mají, je každý rok následuje. Navíc skoro čtvrtina českých lékařů už oslavila šedesátiny.
Abych se vrátil k oněm varováním, již před několika měsíci vyzvala Česká lékařská komora ústy svého prezidenta Milana Kubka vládu k přijetí krizového plánu na záchranu českého zdravotnictví a upozornila, že kvůli nedostatku personálu už není schopna garantovat kvalitu péče. Stát podle ní musí přidat do zdravotnictví peníze, neboť bez rychlého růstu platů zdravotníci v nemocnicích nezůstanou. Například pražská Nemocnice Na Františku uzavřela neurologické oddělení, kolínská nemocnice sloučila cévní chirurgii s chirurgickým oddělením a nemocnice v Městci Králové omezila provoz chirurgie. A to je pouze letmý pohled do útrob medicínské péče. Menší nemocnice musejí podle lékařské komory kvůli nedostatku lékařů omezovat provoz nebo i zavírat klíčová oddělení. Lékaři chybějí hlavně v oboru vnitřního lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví.
Před pár dny odvolaný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) v resortu pouze hasil požáry, jež zažehli ministři pravicových vlád počínaje slavným Tomášem Julínkem (ODS) a konče Leošem Hegerem (TOP 09). Personální devastace v resortu lékaře přinutila pracovat přes čas a porušovat tak zákoník práce. K dovršení všeho zlého jsou podle lékařské komory čeští lékaři a sestry vzděláváni tak chaoticky, že je strašně obtížné se v celém systému vyznat. Pan exministr se snažil, leč ministr financí Andrej Babiš (ANO) si z něj učinil fackovacího panáka. Neustále ho odkazoval, nechť zalepí „černé díry“ ve zdravotnictví.
Věru nevím, zda v Babišově podrůčí nový ministr Miloslav Ludvík něco výraznějšího zmůže. Řízení státu jakožto firmy nese své trpké plody v místech, kde času nazbyt není. Hodiny se zvolna posouvají a šéf hnutí ANO se zdá nezničitelný. Je třeba vskutku radikálního řešení.