Konec turbo-kapitalismu v Čechách a na Moravě?

7. 4. 2022

Proč se začíná ve světě projevovat globální hospodářská krize? Je to proto, že se kapitalismus, dnes už díky občanům Evropské Unie, a částečně i v několika ostatních světových státech dostal do konečné fáze své původní existence. Ta měla za svoji bázi vždy a jenom nové otevřené a perspektivní trhy a pracuje výhradně s penězi a zisky. Průběh fungování je různorodý, některé firmy expandují, některé krachují a jiné se drží tak nějak ve středu. Prakticky jde o soutěžení, kdo z nich bude nejlepší, nejproduktivnější, nejpokrokovější v nových technologiích, komu se podaří získat monopol a kdo vydělá nejvíce peněz.

Kapitalismus v západní Evropě fungoval do roku 1990 naprosto perfektně, dopadl ale přesně tak jako dnes, přeplnil trhy a scházel odbyt. Současně se měnila sociální struktura společnosti. Aktivistům se podařilo zajistit mnoha segmentům sociální podporu v nevídané výši. To začalo zatěžovat národní pokladny, s výjimkou Německa, v té době nejefektnější ekonomiky EU.

Od konce 70. let m.s., tedy od začátku problémů s trhy a odbytem, jsme se začali tímto problémem zabývat v Davosu na každoročních ekonomických fórech. Já se jednání zúčastňoval celých 12 let. Věděli jsme, že to bude problém, protože před námi stála stabilní socialistická a hraničně uzavřená východní Evropa. Partneři pro tuto akci byli Gorbačov a Reagan, oba prezidenti v té době dvou světových velmocí. Vedle mnoha přibližovacích rozhovorů na vládní úrovni se oba pánové pak sešli na Islandu. Reagan vyhrožoval SSSR s kosmickým zbrojením, na které neměl v té době ani peníze, ani technologie. Gorbačov to ale nevěděl a naříkal, že si to také nemůže z finančních důvodů dovolit. Abych to zkrátil se oba domluvili, že z kosmického zbrojení nic nebude, pokud Gorbačov otevře západu východní Evropu.

Jak to fungovalo dál už popisovat nebudu. Trhy se otevřely a všechno nemoderní a staré se přesouvalo sem, a do ostatních států. Západní státy si okamžitě nakoupily nejnovější stroje a přístroje, aby se nové a perspektivní trhy osvěžily. Jediné, kde jsme vynikali byly čerpací stanice, ty se staré exportovat nedaly. Ale strach z konkurence východní Evropy donutil západní firmy, aby kupovaly veškeré dobré výrobce v těchto zemích a ty špatné nechaly zlikvidovat. Současně je použily jako nízkonákladovou výrobu pro svoje produkty. Proto je i po 30 letech ve východní Evropě podstatně nižší platový průměr. V této akci byly tyto firmy významně podporovány vládami obou stran.

Pak se trhy začaly pomalu naplňovat, celých 20-25 roků. Posledních 5 let se začaly vyskytovat ty samé problémy jako v půli 80. let m.s. Nenápadně se přibližovala nová globální hospodářská krize. My jsme to věděli už od konce 80. let a připravovali jsme dopředu rozložení SSSR do jednotlivých států za pomoci Jelcina. Ten dobrý hoch ale moc bumbal, a nakonec předal moc Putinovi který celou akci zatrhl. Nám už nezbylo než rýpat do některých Ruských satelitů, které se ještě za Jelcina od SSSR odpojily, jako Ukrajina, Bělorusko, Gruzie apod. Ale našeho cíle jsme nedosáhli.

Situace dnes není růžová, turbo-kapitalismus nemůže bez trhů existovat, ty jsou od roku 2020 přeplněné a přehřáté. Miliony zaměstnanců v automobilovém průmyslu jsou pro společnost důležitým faktorem nejenom v přijmu daní ale i v segmentu zaměstnanosti. Tak jsme vymysleli digitální e-auta která mají nahradit miliony aut se spalovacími motory. Zapomínáme, ale že finanční možnosti lidí jsou omezené. Dále jsme vymysleli, jak trhy na přechodnou dobu ochladit, použili jsme Covid, Green deal a e-auta. Ten způsobil totální krach několika segmentů hospodářství, s tím se ale počítalo, považuje se to za kolaterální škody. Jako poslední možnost nám chybí elektronické součástky do automobilek. Je to sice velice průhledné, ale vzhledem k tomu že jsme občany drželi už delší dobu ve strachu to není důležité. Převážná většina občanů to vidí stejně a akceptuje to. Konečně nám to plánují největší poradenské kanceláře světa. Ale jedno je jisté, i oni ale nevědí, jak dnes postupovat dál.

Mezitím si vzpomněly nadnárodní koncerny na styl olejářů ze 60-70. let minulého století, jak uměly vydělávat peníze. Kdekoliv se na světě stala nějaká havárie, krize, válka nebo někdo navrtal rouru s naftou v Nigérii, tak se rozjelo zdražování pohonných hmot. Už nikdy se ale ceny nedostaly na předešlou hodnotu. Tak dnes, tedy už ca 30 roků, napodobují ostatní koncerny tento styl ve stejné míře. Jedná se hlavně o komodity každodenní potřeby jako potraviny, voda, elektřina, plyn, a i nadále pohonné hmoty, tedy všechno, co k životu nutně potřebujeme. Je to poslední šance, jak se dostat na úspory obyvatel všech států a my dál tápeme v nejistotě co bude dál následovat.

A to je teprve začátek všech následujících problémů. Jak jsem již mnohokrát psal, tak problémy začnou až po volbách, a nejenom u nás ale i v Německu kde dopadly zrovna tak katastrofálně jako u nás. Až po volbách nám šéf VW v Česku ohlásil propouštění 30.000 dělníků kvůli velké mezinárodní konkurenci, pak nám krachla Bohemia a další dva dodavatelé na severu Čech a před volbami Arka. Stát se snaží na úkor daňových poplatníků udržet zaměstnanost v auto-průmyslu a jinde. Je to začátek řetězové reakce, která začíná řízenou inflací a navyšování základních potřeb obyvatelstva jako elektřina, plyn, voda, odpad a pohonné hmoty. To přivede velkou část světového obyvatelstva do chudoby. Je to tím že nám chybí nové a perspektivní trhy a Putin nás dál na východ nepustí. Začíná to celkově krachovat a kapitalismus nám ukazuje svojí pravou tvář. Doufám, že se ta většina chudší společnosti zamyslí, jak křičeli na VN v roce 1989 že chtějí jistého pána na hrad. Rychlost kapitalismu se změnila v turbo-kapitalismus, který svými novými technologiemi přeskakuje generace, byl nenažraný a je na konci své původní existence. Došel mu dech.

Autor: 
Petr Ondracek
Zdroj: 
fb