V tištěném vydání Haló novin dne 25. listopadu mne zaujal zajímavý článek „Povinné očkování versus obecné dobro“ autora Jana Klána.
S autorem nesouhlasím. Rozumím tomu, že se pan Klán snaží celosvětový problém politicky vyřešit v zájmu „stability společnosti“.
Několik laických poznámek. Nejsem odborník na teorii her, ale. Hra má většinou na konci ty, co získají a ty co ztratí. Proto se hry se špatnými úmysly hrají. Jsou i hry neškodné a prospěšné. Např. přijede pěkná kočka s autem do opravy a s automechanikem začne flirtovat. Hra hezká, oboustranně prospěšná. Mechanik dobře práci udělá, o to ženušce jde a zdvihne ji ještě více sebevědomí, že se pořádnej chlap, který „za to umí vzít“ o ni zajímá a že ona to „s chlapama umí“ a mechanik se dme pýchou, protože vidí, že by si případně mohl s kočkou povyrazit, užít a že je prostě k něčemu. A to může mít doma tři děti a milující manželku. To je prospěšná hra, o tom je život. Žádné Me too, znásilňování, slizké a mastné řeči plné dvojsmyslů. Prostě fajn – prosím nezaměňovat se strategii vítěz-vítěz, která snadno může skočit do manipulace, reklamy a dalších nečestných a škodlivých praktik. A nakonec to nejhorší pane Kláne: Každá hra se musí dohrát. A dohraje se i tato celosvětová hra. S katastrofálními konci opakovaného očkování, což povede k nedozírným, pro mne jako laika nepředvídatelným důsledkům. A proto je tato „pandemie“ – vždy jsem dotyčné slovo dával do uvozovek, příležitostí. Příležitostí k tomu, aby si lidé masově začali uvědomovat, že se s nimi hraje. Žádní chytráci –hajzl Landa, hajzl Klaus, hajzl Janeček – se studijním diplomem a vojenským výcvikem z USA, spekulant, který nic jiného nedělal, než spekulací s počítači na Forexu vydělal miliardy, stejná svině jako pracovník CIA Koudelka, kteří všichni se chytají příležitosti jak blbnout lidi se svými Blanickými manifesty a pod, kteří jen myslí na sebe, ale přesně ví, kdy sestoupit z nebes a pronést svá zkurvená zaklínadla a moudra. Žádná takováto svoloč. Jen uvědomění si o „svobodě, lidských možnostech, hledání autentičnosti žití“. Žádný plytký konzum a podobné sračky. Byla léta tučná, budou léta hubená.
Už jsem jednou napsal, že snad něco napíšu. A doufám v to stále. Nic světoborného, ale tak jak jsem to prožíval a prožívám. Neberte to pane Kláne osobně. Článek mne zaujal, proto mne trochu nastartoval.