Události posledních dnů, zejména ve spojení s nedávnými oslavami státního svátku 28. října na Hradě a v podhradí, mne nutí k malému zamyšlení nad tématem pojmu a zejména obsahu termínu demokracie. Tedy spíše, jak je v současné době chápán. Řecký základ „démos kratos“ se dá vykládat dvojím zcela odlišným sémantickým způsobem : Jako vláda lidu, či vláda lidu. Nechci být ale tentokrát příliš vtipný, proto raději k věci.
Winston Churchill kdysi řekl, že „...demokracie je nejlepší ze všech špatných způsobů vládnutí“.Ano opravdu může být nejlepším ze všech špatných. Ovšem jen díky rozložení sil a kapitálu v současném světě, které ostaně nepovažuji vůbec za lidstvu prospěšné. A samozřejmě v okamžiku, kdy se ctí i v pluralitní společnosti její základní premisy. Ty mohou být ve verbální rovině stejně platné, jako církevní desatero.Ale u nás nyní, jak vidno, skutečně jen verbálně.
Že by se tak dělo v hysterii kolem pana Bradyho a všem, co následovalo s podporou různých skupin umělců a „intelektuálů“, jsem si nevšiml. Tyto aktivity totiž popírají základní princip demokracie – většinové rozhodnutí společnosti. Například při přímé volbě prezidenta, ale nejen při ní. „Pražští demokratičtí aktivisté“ neuvěřitelně zpochybňují a negují základní princip toho systému, který je „nejlepší ze všech špatných“, a po jehož naplnění tak intenzivně volají.
Blíží se 17. listopad a další výročí, například Havlovo.- Nedá se tušit, kam Bartoškovy a Dykovy „týdny neklidu“, jako logické nátlakové pokračování vyčpělé kauzy Brady, povedou. Lidé, probuďte se. Jako konkrétní memento visí i nad naší společností stále ukrajinský Majdan a likvidace demokraticky zvoleného prezidenta tohoto státu. Ať už si o něm můžeme myslet cokoliv. O situaci v dalších zemích na jihovýchod od nás nemluvě. V čí prospěch?
Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ani k nim nemám dostatek informací. Přesto mne zaujalo vyjádření Erika Besta před oslavami 28. října. Tento americký novinář, který politické poměry v české kotlině již za léta zmapoval pomětně detailně a má jistě dobré zdroje, napsal na svůj FB před oslavami 28. října: „Snad dorazí zítra na Staromák i George Soros. Anebo aspoň jeho penízky.“ Přečtěte si něco o tomto americkém miliardáři. Bestova nadsázka? Kéž by!
Jaká hra se to tady hraje? Komu je transatlantickým světovládným snahám „nepřizpůsobivý“ prezident nepohodlný? Věřím, že panu Bartoškovi ani mladíkovi Dykovi a dalším z umělecké fronty na Zemanovi nezáleží více méně ani zbla. Jde jim zřejmě kromě jiného o vysokou hru jako takovou. Hru znamenající zviditelnění, v případě vítězného konce pak vyšší dotace na jejich divadla, kulturu obecně a další nepříliš standardní „umělecko-nomenklaturní požitky“. Zřejmě zaručené „bratrem v TRIKU“ Horáčkem a sponzory „knížete“, kterého má jeho bývalým i potenciálním voličům nahradit. Anžto evidentně pán na Orlíku a přilehlém okolí zůstává „jako kůl v plotě“. Aniž by si ovšem tito lidé z prken, která by mohla případně znamenat svět uvědomovali, že každá hra má svůj prolog a epilog. Epilog této tragikomedie „made in Czech“ může být ovšem tragický nejen pro demokracii v českých luzích a hájích obecně, ale i každého z nás.