Rozhovor Haló novin s chargé d'affaires Velvyslanectví Syrské arabské republiky v České republice Amirou Karawani

2. 6. 2021

Syrský lid věří v moudrost a odvážnost prezidenta

Veřejné sdělovací prostředky nepíšou o Sýrii posledních deset let příliš příznivě nebo s obdivem. A to ani po vítězství nad mezinárodním terorismem, který je hrozbou přece pro všechny země. Jak si to vysvětlujete?

Pokud chceme mluvit o oficiálních vztazích, v Sýrii velmi oceňujeme objektivní přístup České republiky k naší krizi. Pokud jde o sdělovací prostředky, nemohla bych říci, že všechny informují o Sýrii negativně. Je zde spousta českých novinářů, kteří se snaží psát pravdivě, objektivně a jsou informováni o tom, co se u nás skutečně děje. Je ale na druhou stranu také pravda, že je zde spousta českých novinářů, kteří o Sýrii nepíšou zrovna objektivně a pravdivě a řekla bych, že jsou pod vlivem západní propagandy.

Pokud jde o prezidentské volby, média o nich informovala, ale bohužel v tom informačním pokrytí se odrážela spíše západní stanoviska a jejich úhel pohledu na ně. My se snažíme kontaktovat některé novináře, abychom jim objasnili stanoviska Sýrie, což ne vždy je přijato. O to více jsme rádi, že nám dáváte možnost prezentovat naše názory v Haló novinách.

Jak hodnotíte spolupráci s Meziparlamentní skupinou přátel Syrské arabské republiky Poslanecké sněmovny PČR, zabývající se syrsko-českými vztahy, jejímž členem je mj. také zástupce KSČM Stanislav Grospič? A jak se tato spolupráce rozvíjí?

Pan Grospič je jedním z našich největších spojenců a přátel. Jsme s ním ve stálém kontaktu. Nedávno byla v Sýrii doplněna parlamentní skupina přátelství s Českou republikou, do které byli zapojeni noví členové. Pan Grospič je jednou z nejvýraznějších osobností, která obhajuje syrská stanoviska, a informuje o tom, co se děje v Sýrii velice objektivně a odvážně. Bohužel ale epidemie a s ní spojená krize omezila činnost a setkávání. Doufáme, že se tento rok začne situace zlepšovat a že dojde k výměně návštěv mezi Českou republikou a Sýrií na úrovni těchto parlamentních skupin. A doufáme, že dobře dopadne například zabezpečení dodávky léků do Sýrie právě přes pana Grospiče. Jak víte, kvůli uplatňovaným sankcím je v Sýrii nedostatek léků. Je pravda, že druhá strana mluví o tom, že tyto sankce se formálně netýkají léků, což je relativně pravda, ale na druhou stranu našim státním organizacím není nedovoleno tyto léky zaplatit, právě kvůli samotným sankcím vůči syrským úřadům a finančním institucím. Pan Grospič se nám nyní snaží zabezpečit dodávku alespoň nějakých léků do Sýrie. Projevil také iniciativu napsat dopis jménem vaší Meziparlamentní skupiny přátel Syrské arabské republiky o ukončení těchto nesmyslných sankcí.

syrie_velvyslankyne.jpg
Tím jsme se dostali k současným problémům a otázkám. Jaká je tedy nyní současná situace, se kterou se potýkáte?

Po skončení válečných akcí a bojů je v současné době kolem 80 % území Sýrie pod kontrolou syrské vlády. Pro naši zemi je v současné době prioritou obnovit základní infrastrukturu a společenský život jako takový. Zejména obnovit výrobu, a hlavně chod továren, které bohužel byly během války často ze strany teroristů zničeny. Naštěstí byly pokusy o obnovu úspěšné a rozjíždí se již od konce války v roce 2018. Obnova je důležitá nejen pro Sýrii jako zemi, ale hlavně pro její obyvatele, aby mohly být uspokojeny jejich základní potřeby. Je pravda, že sankce uvalené Západem byly platné od roku 2018, kdy skončily válečné operace. Proto je důležité, aby továrny začaly vyrábět to, co naši lidé potřebují. Další prioritou vlády je samozřejmě oprava škol, nemocnic, které byly také bohužel ve velkém rozsahu zničeny.

Dále Sýrie bohužel čelí velkým tlakům, které brání tomu, aby se život u nás vrátil do normálu. Musím ale podotknout, že na rozdíl od různých západních evropských států Česká republika se podílela na realizaci různých projektů, ať jde o opravy škol či úpravu a distribuci pitné vody v rámci vládního programu, který je v Sýrii uplatňován již čtyři roky. Tyto různé projekty realizují české firmy, což dělá dobré jméno České republice a jejím firmám v Sýrii. Proto si myslím, že pokud jde o další obnovu naší země, mohou právě české firmy získat další zajímavé a důležité velké projekty.

Do značné míry jsem já osobně opravdu v určitou chvíli nedokázal odhadnout, jak tento válečný atak od mezinárodních teroristů dokáže Sýrie zvládnout. Které faktory válečné situace pomohly zvítězit? A jak významnou roli v tom hrála Ruská federace a její vojenská pomoc?

Obrat v syrské válce skutečně začal v roce 2015 se vstupem vojenské pomoci Ruské federace do konfliktu. Naši spojenci, tedy Rusko a Írán, velmi pomohli syrské armádě v boji proti terorismu. Je ale také pravda, že rozhodující roli v tom měla především syrská armáda, která stála po boku politického vedení Sýrie, což podpořila i většina obyvatel země. A to vytvořilo zásadní štít proti nepřátelům. Ale rozhodující roli hrálo i Rusko a Írán, což dokazují i padlí vojáci z těchto zemí na syrském území. Takzvaná mezinárodní koalice, když vstoupila do války v Sýrii, respektive její výsledky, které jsou hmatatelné, jsou zásadně minimální ve srovnání s tím, když do konfliktu vstoupila ruská armáda. Ta změnila poměry vojenských sil během krátké doby a zničila teroristy na rozsáhlém území naší země.

V Sýrii skončily prezidentské volby, ale většina západních médií zpochybňuje jejich průběh i výsledky. Podle mých informací hlasovalo 78 % oprávněných voličů. Přičemž výsledek pro staronově zvoleného prezidenta Bašára Asada byl 91,1 procenta. Což pro mne není překvapivé. Tak jak jsem sledoval postupně průběh války v Sýrii, je Bašár Asad symbolem jednoty a vítězství nejen války v Sýrii, ale i války proti mezinárodnímu terorismu. Jaké úkoly tedy nyní Sýrii čekají, tedy kromě budování, které jste zmínila? A jaké spektrum činností a sfér tedy bude muset nyní pokrýt?

Řekla bych, že tyto volby se ještě ukážou jako velký mezník v současné době jak v Sýrii, tak ve světě. Syřané dokázali, že jsou sjednocení, že chtějí obhájit pozici Sýrie, a prokázali, že chtějí a budou rozhodovat sami o budoucnosti své země. Zúčastnili se voleb, mají na to právo a vyžaduje to ústava. Ty státy, tedy zejména západní státy, které zpochybnily legalitu těchto voleb, tak kdybychom je neuspořádali, tak by kritizovaly, že nedodržujeme ústavu a neděláme, co je třeba. A jak řekl náš prezident, my nepřikládáme velkou váhu tomu, co říká Západ. Na to není potřeba se ohlížet. My věříme tomu, že tyto volby přispějí k větší a zásadní stabilitě a bezpečnosti naší země. Večer po volbách spousty Syřanů oslavovaly vítězství v ulicích, na náměstích atd. Naděje je v naší práci. To znamená, že budeme pracovat dál na rozvoji naší země. A musíme začít co nejdříve. Nespoléháme na pomoc ze Západu. Víme, že musíme pracovat hlavně my, budovat, rozvíjet, stabilizovat situaci, aby se život obnovil ve všech odvětvích.

Je důležité taky říci, že voleb se zúčastnili pozorovatelé z přátelských států, kteří konstatovali, že proběhly řádně podle mezinárodních pravidel. A že není žádných pochyb o jejich právoplatném výsledku. Syrský lid sám rozhodl o své budoucnosti. A v tom jsme jednoznační optimisté.

Závěrem bych se rád zeptal, co byste vy osobně popřála svému lidu, národu a prezidentovi do budoucna?

Pokračování úspěšného budování. To, co si přeju pro pana prezidenta, to si přeju i pro sebe. A doufejme, že uvidíme co nejdříve Sýrii ve stavu, ve kterém byla před válkou. A my jsme si jisti, že pod vedením našeho prezidenta rychle překonáme důsledky války, které jsou vidět dodnes. A syrský lid věří v moudrost a odvahu svého prezidenta.

Autor: 
Roman Blažko
Zdroj: 
ihalo.cz