Po 12 letech se blíží konec superhrubé mzdy. Větší šanci má Babišova verze s podporou ODS.
Dnes, ve čtvrtek odpoledne budou poslanci definitivně schvalovat zákon, který má přinést největší změnu v zdanění práce od roku 2008. Zrušení superhrubé mzdy by lidem už od ledna příštího roku zvýšilo výdělky o stovky až několik tisíc korun měsíčně. Přesná částka záleží na tom, jakou variantu nakonec sněmovna podpoří.
Na konkrétní podobě zrušení superhrubé mzdy se zástupci vlády od léta nedokázali shodnout, předsedové obou vládních stran proto své vlastní návrhy přidali k takzvanému daňovému balíčku samostatně. A to poměrně netradiční formou poslaneckých pozměňovacích návrhů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zaměstnancům zdanit hrubou mzdu 15 procenty, na příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy (asi 137 tisíc korun) by se vztahovala sazba 23 procent. Taková varianta by rozpočet každý rok připravila o příjmy ve výši asi 80 miliard korun. Babiš proto změnu navrhuje zavést pouze na dva roky.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) naopak plánuje příjmy lidí zdanit 19 procenty. V případě výdělků nad čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy pak stejně jako Babiš počítá se sazbou 23 procent. Kromě toho Hamáček hodlá zvýšit základní slevu na poplatníka o 2400 korun na 27 240 korun. Ve svém návrhu počítá s negativním dopadem na rozpočet přibližně 25 miliard. Na rozdíl od premiéra není jeho návrh časově omezen.
V současnosti zaměstnanci platí patnáctiprocentní daň z takzvané superhrubé mzdy. Do ní se započítávají také odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za pracovníka platí zaměstnavatel. Reálně tak sazba činí 20,1 procenta. Lidé s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy platí už dnes z této částky ještě takzvanou solidární daň ve výši sedmi procent.
Větší šanci na schválení má ve sněmovně návrh premiéra Babiše. Kromě ministerstva financí ho před dvěma týdny podpořili členové rozpočtového výboru sněmovny. Především však premiér může počítat s hlasy opoziční ODS. Tím ve sněmovně získá potřebnou většinu 101 hlasů. Občanští demokraté Babiše podpoří, pokud neprojde jejich vlastní návrh na zrušení superhrubé mzdy. "Nejsme tak politicky žárliví jako někteří představitelé vlády. Pokud premiér opsal náš program a podporuje ho, nemáme problém jeho návrh podpořit. Důležitý je výsledek, ne to, kdo se pod konkrétní papír podepsal," řekl minulý čtvrtek šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Pro zaměstnance jde o pozitivní zprávu především z pohledu, že jim v peněženkách zůstane víc peněz, než kdyby byl schválen návrh sociálních demokratů. Například pracovník s průměrnou mzdou 34 tisíc korun by získal po zavedení sazby 15 procent měsíčně asi 1700 korun k čisté mzdě navíc. Pokud by svůj příjem danil 19 procenty, ušetří pouze 560 korun.
Změnu pravděpodobně uvítají také živnostníci. V případě Hamáčkova návrhu by se jim bez dalších úprav zvýšila sazba daně z příjmů ze současných 15 na 19 procent.
K zrušení superhrubé mzdy jsou kritičtí především ekonomové. Podle nich by se změny s tak výrazným dopadem na rozpočet neměly schvalovat v období výrazného propadu ekonomiky. Z obou zmíněných verzí upřednostňují tu od vicepremiéra Hamáčka. Babišovu návrhu vyčítají, že většinu částky, o kterou rozpočet přijde, získají lidé s nadprůměrnou mzdou. Při zvýšení základní slevy na poplatníka by bylo rozdělení rovnoměrnější.
Základní daňová sleva na poplatníka se od roku 2008 nezměnila. Zdanění příjmu tak od té doby roste spolu s tím, jak se zvyšují mzdy. Průměrná mzda se v Česku zvýšila z 25 381 korun na konci roku 2008 na současných 34 271 korun. Zatímco před 12 lety tedy představovala měsíční daňová sleva 8,2 procenta z průměrné mzdy, nyní je to už jen šest procent.
Superhrubou mzdu zavedla před 12 lety vláda Mirka Topolánka. O jejím zrušení se v posledních letech často mluvilo, zatím k tomu však nedošlo.
V daňovém balíčku budou poslanci kromě konce superhrubé mzdy rozhodovat mimo jiné také o vyšším zdanění hazardu. Pozornost poutá především návrh lidoveckého poslance Pavla Bělobrádka, který chce zvýšit loterijní daň z 35 na 55 procent. Kromě toho počítá také s nárůstem sazby o dva procentní body na 25 procent u živých her, jako jsou třeba pokerové turnaje. Návrh ostře kritizuje největší tuzemská loterijní společnost Sazka. Návrh vzbudil pozornost před dvěma týdny, kdy jeho schválení doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Pro nápad opozičního poslance hlasovali všichni zástupci hnutí ANO. Ti přitom o chvíli dříve nepodpořili návrh svého předsedy Babiše, který také mění některé sazby u hazardních her.
....................................................
Postoj KSČM:
„My v našem tolerančním patentu rozpočet a daně nemáme, můžeme být svrchovaní, samostatní v našem rozhodování,“ říkají poslanci KSČM. Návrh způsobu zrušení superhrubé mzdy vyžaduje dopracování a nyní zatím naší podporu z tohoto důvodu, nemá, doplňuje jk.