Představte si vojenskou jednotku, jak v půlkruhu nehnutě stojí, i když v postoji »pohov«. Mlčí. Ani slovo si nikdo nedovolí říct. A před nimi v uniformě kněz, polní kurát s důstojnickou hodností, jenž říká: »Přijměte všichni pokoru od Boha Otce...«, »Děkuji, Bože, tam, kde jiní nestačí...« a »Hospodin k tobě obdaří svou tvář... děkuji, děkuji Pánovi«. Teprve za ním velící oficír a představitel místní honorace. Středověk? Shromáždění žoldnéřů po bitvě na Bílé hoře?
Nikoli. Mýlíte se. Shromáždění vojáků jedné české jednotky v Táboře pořádané jako vzpomínka na vojáky, kteří před dvěma lety padli daleko od své vlasti, v Afghánistánu. To vše nám bylo přiblíženo v přímém vysílání České televize doplněné i čtením Davidova žalmu.
Žádný husitský chorál, nic, co by připomenulo hrdost města, v němž je ona posádka, jen závěrečná slova o tom, že oni vojáci »obětovali své životy ve službě vlasti«.
Zdroj: ihalo.cz, krátil: admin