Principy mé politické činnosti v Senátu
Nikdo nevidí svět, takový jaký je. Všichni, včetně mě, pohlížíme na svět prostřednictvím svých ideji. Můj pohled na svět, který jsem shrnul do deseti bodů, je východiskem mé politické činnosti:
Žádný občan nesmí být natolik bohatý, aby si koupil jiného,
ani natolik chudý, aby se musel sám prodávat.
Svoboda konec konců znamená být poslušen obecné vůle.
Lidé mají základní právo participovat na přijímání všech rozhodnutí, která ovlivňují jejich život. Občané jsou svobodní jedině tehdy, jestliže se bezprostředně a neustále podílejí na formování života společenství,
ve kterém žijí.
Jednotlivci se rodí sobě rovni. Jelikož však nemají stejné nadání a někteří nejsou ochotni pracovat, nelze prosazovat sociální rovnost výsledků. Přesto jistá míra sociální rovnosti je zárukou stability a soudržnosti společnosti.
Obecný blahobyt nevzniká výhradně, když každý sleduje svůj vlastní zájem.
Soukromé vlastnictví vytváří produktivní bohatství, nicméně vede k rozdělení společnosti. Společné vlastnictví je cestou, jak zmírnit ekonomické a sociální nerovnosti.
Sociální spravedlnosti se dosahuje pomocí rozsáhlého systému sociálního zabezpečení a soustavy vysokých daní.
Podnikatelský kapitalismus plodí tak velké sociální napětí, že nemůže být dlouhodobě udržitelný. Přesto zaměstnanci mají přání spíše zlepšovat své pracovní a životní podmínky, než svrhnout kapitalismus.
Neexistuje jeden jediný univerzálně přijatelný model, ať už kapitalismus nebo socialismu. Hledáme kompromis mezi schválením kapitalismu jako mechanismu vytváření bohatství a přáním rozdělit bohatství na principech spíše morálky než trhu. Socialistickým cílem v současnosti je zmírnění ekonomické a sociální nerovnosti.
Existuje však rozpornost a nutná nestabilita kapitalismu. Demokratický proces nutí vládu reagovat na požadavky společnosti, což nevyhnutelně vede k růstu veřejných výdajů a k neustálému rozšiřování funkcí státu, zejména v ekonomii a sociálních věcech. Současně je dlouhodobé přežití kapitalismu ohrožováno fiskální krizí, kdy vysoké daně odrazují od podnikání a neustálý růst státních půjček vede k trvale vysoké inflaci.
Kapitalismus, nucený čelit demokratickým tlakům nebo riskovat ekonomický kolaps, bude stále obtížněji udržovat svou legitimitu.