1945, 5. května – 17. května. Týn nad Vltavou.
Pamětní zápis o převzetí moci, vzniku místního a okresního NV, o mobilizaci, odzbrojování německých a maďarských jednotek a osvobození města. Kronikář řídící učitel Bedřich Karásek. Zápis pochází z roku 1946.
Dne 5. května o 2. hodině odpolední vyhlášeno rozhlasem zhroucení německé moci. Na zámku, kde byla umístěna obecná škola, zavlála první československá vlajka – národní revoluční výbor přejímá na radnici moc a zahajuje svou činnost – dvojjazyčné nápisy trhány a tu dochází i k tělesnému trestání některých týnských zaprodanců. Je ustanoven revoluční výbor
Dne 6. května dochází k ustavení místního národního výboru, je převzata správa sokolovny, nemocnice, pošta, nádraží, elektrárna do správomoci národních výborů. Vyvěšeno prohlášení národního výboru:
Občanstvo města Týna nad Vltavou!
Po jednání vedeném Okresním národním výborem v Týně nad Vltavou ustavil se dnes místní národní výbor pro město Týn a převzal do svých rukou správu obce.
Národní výbor pro město Týn nad Vltavou byl sestaven tak, aby v něm byly zastoupeny všechny vrstvy obyvatelstva. Opírá se o důvěru organizací bývalých politických stran a jsou v něm také muži bez stranické příslušnosti a vojáci.
Ve chvílích, kdy se ještě kolem rozhoduje o konečném osvobození naší vlasti, ujímá se Národní výbor svého úkolu u vědomí celé jeho váhy a zodpovědnosti.
Chce podle svých sil a své nejlepší vůle pomoci Okresnímu národnímu výboru v tom, aby poslední dny války prošly v našem městě klidně a bez zbytečných ztrát na životě, zdraví a statcích občanstva.
Svou první povinnost spatřuje především v zajištění hladkého zásobování obyvatelstva, udržením pracovního klidu nutného pro chod života,v okamžitém řešení naléhavých otázek sociálních a v přípravě předpokladů pro rozvinutí nového života našeho města po válce.
Městský úřad funguje ode dneška pravidelně ve všech svých orgánech. Podrobnosti budou sdělovány občanstvu vyhláškami Národního výboru a místním rozhlasem.
Jsouce v duchu s těmi, kdož ještě nyní vykupují také naši budoucnost svou krví, spoléháme, že naši spoluobčané v městě Týn nad Vltavou uctí zvýšenou národní kázní tyto oběti našich sester a bratří.
První kroky MNV: Hlídány válečně důležité podniky rázu německého. Místním rozhlasem opakovány po celý den nejdůležitější pokyny k občanstvu jako: „Pozor, pozor! Vykliďte ihned ulice a náměstí. Právě bylo projíždějícím německým vojskem střeleno do radničního podloubí. Z tohoto zákeřného útoku prchajících německých hord může se každý přesvědčiti, že výzvy národního výboru o vyklizení ulic a náměstí a zákaz zbytečného prodlévání na veřejných prostranstvích jsou myšleny jen a jen v zájmu bezpečnosti občanstva.“ Dále byl omezen výkup potravin prchajícími uprchlíky – nástup do práce – zamezení msty osobní – lichvaření – sabotáž – zaměnění protektorátních vlajek za vlajky československé.
Dne 7. května rozhlasem vysílána výzva k dobrovolnému vojenskému odvodu. Dopoledne odvedeno 250 mužů od 20 do 40 let, mnoho mladíků do 20 let bylo odkázáno na pozdější dobu.
Dne 8. května pokračováno v zatýkání a odzbrojování německých čet a uprchlíků. Vojenský zbrojní materiál odvážen do kasáren. Projíždějící čety SSmanů ohrožují české životy. Uprchlíci v zavazadlech přechovávají zbraně a náboje a za městem odzbrojené čety německých vojsk zásobují, proto nařízeny prohlídky zavazadel civilního obyvatelstva s překvapujícími výsledky.
10. května je hlášena zaručená zpráva o pohybu Rudé armády od Veselí i od Tábora.
M.Srncová o tom píše: „Na náměstí se se objevil americký voják a vzápětí na motocyklu sovětský poddůstojník. Došlo k historickému setkání, když oba dva se bratrsky objali.“
„Nejslavnější okamžik v dějinách města Týna nad Vltavou nastal. Děti, naše zlaté české děti, pamatujte na tuto chvíli, kdy můžete pozdraviti chrabré bojovníky za vaši šťastnou budoucnost.“ Tato slova hlásí rozechvělým hlasem rozhlasem soudruh tajemník Srnec.[1]
Celý den a celá noc proběhla odzbrojováním postupujících čet německé armády.
Rozrušující rozhlasové zprávy o zvěrstvech německých SS manů v Praze. Tyto zprávy měly příznivý ohlas u občanstva vltavotýnského, v krátké době sebráno množství léků, obvazů a MNV vypraveno auto do Prahy. Delegáti měli ještě jiný úkol,nejen dovézt léčivo, ale i opatřit zprávy o neštěstích týnských rodáků.
Také volání venkova našeho okresu o pomoc proti násilnostem a přepadání civilního obyvatelstva, olupování o civilní obleky, které se neobešlo bez přestřelky a zranění mělo za následek vysílání ozbrojených čet civilního obyvatelstva, a tak zabráněno bylo dalším nepokojům. To vše rušilo radostný pocit získané svobody.
12. května. Stálý válečný průchod ruských jednotek městem na České Budějovice, Písek, Tábor promíchán byl nepřetržitým průchodem uprchlíků. Prohlídky zavazadel civilních uprchlíků dosvědčily, že odzbrojené vojenské jednotky příchodem uprchlíků získávaly bojového materiálu. Celé noci bylo slyšeti v okolí i městě samém přestřelky. V důsledku odjištěných odhozených nábojů hlášeno několik zranění jak školní, tak i odrostlé mládeže. Do uvolněných učeben v zámku i hlavní školní budovy nastěhováni byli Maďaři, ruští partyzáni.
17. května maďarské vojsko, které po celou dobu průchodu Němců a později ozbrojených tlup SS manů, platně vypomáhali našemu městu v ochraně, tohoto dne odjíždělo z Týna směrem na Veselí nad Lužnicí.
MěNV Týn nad Vltavou,
KRONIKA ( 1934 – 1968 ), str. 86 – 94.
...........................................
O autorovi: 
prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)
Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické.
Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.