Se zájmem čtu zprávy o zvěrstvech páchaných bojovníky IS na civilním obyvatelstvu. Nejnovější zprávou je, že kati Islámského státu rozřezali vězně řetězovou pilou. Není to první zpráva o obzvláště bestiálním způsobu zabíjení vězňů ze strany extremistů. Letos v květnu se objevila zpráva, že v Mosulu rozpustili skupinu vězňů v kyselině. Už dříve se také objevila videa, na nichž bojovníci Islámského státu vraždí vězně prostřednictvím na dálku odpalovaných náloží umístěných k jejich tělům. Vězně upalují, usekávají jim hlavy a vymýšlejí ty nejbrutálnější způsoby zabíjení. V Sýrii a Iráku se nachází nejméně 72 masových hrobů s až 15 000 oběťmi Islámského státu, zjistila agentura AP.
Co na to říká takzvaný kulturní svět? Mlčí! Upřednostňují se jednotlivé ekonomické a mocenské zájmy. Na světě je přece lidí jako »mravenců«. Mně se však tato zvěrstva upřímně dotýkají. Vyloženě mi vadí už to, že naše republika je členem vojenského paktu NATO a neděláme vůbec nic. I Rusko se zapojilo do hry světových hráčů o politickou moc v této části země. Každý sleduje svůj cíl a IS vesele vraždí dále. Nejde porazit 30 tisíc bojovníků IS? Nebo to tak někomu vyhovuje? Když se jednalo o Kosovo, šlo to hned. Přece muslimští bratři a spojenci USA kosovští Albánci chtěli stát, tak ho mají, bez ohledu na to, zda Srbsko do odtržení svého území mohlo mluvit či nikoli.
V případě Turecka je to jiné. Má druhou nejsilnější armádu v NATO a je to náš spojenec. Takže si může ve svém zájmu vojensky potlačovat Kurdy, ať žijí v Iráku, Turecku či v Sýrii. Je to jediná vojenská síla, která dokázala čelit lidským zrůdám a netvorům z IS. V zájmu toho, aby nedošlo k nějakému vzniku Kurdistánu, je třeba Kurdy zničit, nechat je dál vraždit tureckými vojáky na území ovládaném IS. To je skutečně náš »dobrý« spojenec – Turecko.
Jaký je rozdíl v právu na sebeurčení u Kurdů a u kosovských Albánců? Žádný, a přece veliký. O tom přece rozhoduje administrativa v USA, kam jsme vzhlíželi za prezidenta Havla jako na bohy demokracie. I když jsem ateista, asi se začnu modlit, ať nenaštveme přátelské partnery v USA. Mohli by nás také hodit přes palubu, ale možná ne, u nás se nerostné suroviny, jež zajímají supervelmoci, tolik nenacházejí. Vzdělanci z jejich škol si nás pletou s Čečnou, asi nemají povinný zeměpis a průmysl již nemáme, pouze montovny. Tak ať žije spravedlivá demokracie v podání euroatlantické civilizace!