Ve druhé polovině roku 1944 bylo víc než zřejmé, že totální porážka nacistického Německa je jenom otázka času. Na obou evropských frontách se připravovaly závěrečné ofenzívy, které by měly konec války v Evropě urychlit.
Na naléhavou žádost vojenského velení SSSR, které usilovalo o co největší omezení přísunu posil na německo-sovětskou frontu během ofenziv na Budapešť a Vídeň, byl na podzim 1944 spojeneckými leteckými stratégy vypracován „Plán CLARION“, realizovaný již od Vánoc 1944. Cílem bylo leteckým bombardováním ochromit německý petrochemický a zbrojní průmysl a důležité komunikační uzly ve střední Evropě. Zvláštní pozornost měla být při tom věnována území jižního Německa (Bavorska), Rakouska a bývalého Československa.
V období 1944-45 byly železniční tratě Českomoravských drah (ČMD) plně vytíženy jak osobní i nákladní přepravou, tak i dopravou vojenského charakteru, tzv. „ostře sledovaných vlaků“. Některé železniční uzly jižních Čech – Č. Budějovice, Č. Velenice, Veselí/Mezimostí, Tábor a Protivín – nabývaly na významu zejména z hlediska vojenskostrategického, poněvadž se z nich staly preferované křižovatky, kudy proudil vojenský válečný potenciál Německé říše do prostoru obou front, a sloužily jako ústupová trasa pro evakuované obyvatelstvo, raněné i jednotky Wehrmachtu.
Pod tlakem hroutící se západní i východní fronty dolehla katastrofální válečná situace i na jihočeské železniční stanice, přes které stále více proudily muniční vlaky, vojenské ešalony, vojenská technika, lazaretní vlaky a smíšené soupravy s uprchlíky. Výjimkou nebyly ani transporty vězňů koncentračních táborů, převážených v nastalém zmatku z místa na místo. Důsledek takto popsané situace se bezprostředně dotkl i Českých Velenic. Českovelenický poutník II., Válečná léta 1938 – 1945
Českovelenický poutník II., Válečná léta 1938 - 1945
Zdoj: Českovelencký poutník březen 2020
Více zde:
Fotogalerie
