V případě teroristických útoků, přírodních katastrof, či velkých vlakových neštěstí přijíždějí vládní činitelé na místo činu, aby demonstrovali sepjetí vládního managementu s lidem. A to v celém civilizovaném světě. Obvykle nepomohou, ale ani neuškodí, zato si však vylepší mediální obraz.
Podobně lze hodnotit páteční návštěvu (19. srpna) nad vodou se z posledních sil držícího sezimovoústeckého Kovosvitu ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD). Kdo by čekal, že v případě nejkrizovějšího scénáře, tedy uzavření podniku (což není nereálné), nabídne více než sedmi stovkám zaměstnanců stejné podmínky jako severomoravským horníkům, byl by skutečně naivním optimistou.
Slibem nezarmoutíš. Chápu vaši situaci, jsem na vaší straně a máte mou podporu, tvrdil Mládek. Jediné konkrétní, c z něj vypadlo, je pomoc Kovosvitu při restrukturalizaci a v orientaci na jiné trhy, než ruské. Například indické. Prý se v Indii koná příští rok strojírenský veletrh a tady určitě pomůže. Ale ani slovo o červencových výplatách, které zaměstnanci nedostali, natož o srpnových. Ale Mládek je přeci na jejich straně...
Takže výsledek? Celkově nula od nuly pošla. Mládek se sice dotavil na místo podnikatelské i zaměstnanecké tragédie, ale spíše to vypadá, že si především přijel vylepšit mediální obraz. Inu, říjnové senátorské volby se blíží a slibem neurazíš. Možná získá některé další hlasy těch, kteří jeho „opravdovému“ zájmu o podnik a slibovaným příštím činům uvěří.