Na pražském letišti se 3. února 2020 odehrála poutavá událost, která na jednu stranu přitáhla pozornost sdělovacích prostředků, avšak na druhou stranu ukázala jednu z dalších pokryteckých a „kabaretních“ aktivit české vlády. Pokrytectví lze spatřovat v tom, že vláda při svých aktivitách jedná výběrově, tedy že si selektivně volí pouze jednu aktivitu jako předstíranou reakci na širší fenomén, aby skrze tuto aktivitu klamně demonstrovala, že komplexně dbá o českou národní bezpečnost* a o české národní zájmy*.
Provedení jednorázové aktivity jako jediné reakce na širší fenomén nemůže být považováno za rozhodné a účinné opatření vlády, ale jen za výběrovou vládní show se snahou přesvědčit veřejnost, že vláda je připravena na profesionální řešení problému jako celku. Vládní kabinet svým počínáním odhalil, že způsob výběru aktivity, které se bude vláda věnovat a pokrývat ji svými státními silami a prostředky není primárně nastaven podle důležitosti vzhledem k národní bezpečnosti, kam patří i ochrana české populace, ale čistě podle politického kalkulu z hlediska získávání jakýchsi politických bodů skrze pozornost médií.
Tímto vykalkulovaným a pokryteckým přístupem nám vláda prezentovala jakousi show na ruzyňském letišti v Praze (Letiště Václava Havla Praha), kde 3. února 2020 krátce po půlnoci přistál český vojenský speciál Jakovlev Jak-40, který z Belgie do České republiky převážel pět Čechů a dva Slováky. Těchto sedm osob nejprve vzlétlo z čínského města Wu-chan, které se stalo epicentrem virové infekce způsobené novým koronavirem dříve označovaným jako 2019-nCoV a nověji jako SARS-CoV-2 (onemocnění způsobené tímto koronavirem se podle rozhodnutí Světové zdravotnické organizace nazývá Covid-19).
Zmínění Češi a Slováci byli z Wu-chanu evakuováni francouzským speciálem Airbus A340 společně s občany několika dalších evropských zemí. Francouzský vojenský speciál nejprve přistál na vojenské letecké základně Istres v jižní Francii (nedaleko města Marseille) a poté zamířil na letiště v Bruselu, přesněji na vojenskou část tohoto letiště označovanou jako letecká základna Melsbroek. Odtud byla skupina pěti Čechů a dvou Slováků přepravena českým vojenským speciálem do Prahy, kde byla za přítomnosti novinářů předvedena ona vládní výběrová show. V této show účinkovali zdravotníci ve speciálních ochranných oblecích, speciální zdravotnické vozidlo Atego pro převoz více pacientů, další zdravotnické vozidlo s krizovým manažerem a inspektorem ZZS, a policisté jako doprovod pro přesun z letiště do Nemocnice Na Bulovce, kde bylo pět českých cestujících umístěno do 14denní karantény a opakovaně vyšetřeno. (Slováci byli vozidlem slovenské záchranné zdravotní služby převezeni na Slovensko.)
Proti tomuto dílčímu opatření nelze nic namítat a my bychom to ani nikdy nenazvali vládní výběrovou show, pokud by jinými cestami a bez jakékoli pozornosti zdravotníků nepřijížděli do Prahy, potažmo do celé České republiky stovky dalších osob z Číny včetně Wu-chanu. Z Číny se takto do ČR bez jakékoli pozornosti českých odpovědných institucí vracejí další čeští občané, přijíždějí sem další čínští turisté (nyní skrze přestupní letiště), občané třetích zemí, kteří v posledních 14 dnech navštívili Čínu, čínští studenti, kteří studují na českých školách a rovněž Číňané, kteří trvale žijí v ČR a kteří se do českých měst vracejí z Číny, kam se vydali za svými příbuznými, aby s nimi oslavili příchod „Lunárního nového roku“, který letos připadl na 25. leden.
Popisovaná výběrová vládní show se odehrála na letištním terminálu č. 4, který je spravován Armádou ČR. Avšak v civilní části letiště, kde v té době každý týden přistávalo několik přímých leteckých spojů z Číny, se žádná show se zdravotnickým personálem navlečeným „od hlavy k patě“ do ochranných obleků nekonala. Cestující z Číny, ať už byli občany jakýchkoli zemí, tak přímo z letiště volně vyráželi do víru české metropole a nikdo se nezajímal o to, zda by mohli být nakaženi novým koronavirem. A nějaký údajný „cílený screening“, který má být na českých letištích prováděn a který vláda alibisticky předhazuje médiím a veřejnosti, je jen potvrzením vládní přetvářky, neboť domnělý screening není žádným screeningem, ale jen občasným vizuálním pozorováním cestujících, jež vzhledem k inkubační době není založeno na reálných základech (viz také produkt 11122). Proč se tedy vláda v jednom případě předvádí a ostatní početné případy nechává bez povšimnutí? (Odpovíme v závěru dokumentu.)
Ve stejném týdnu, kdy se pěti Čechům cestujícím z Wu-chanu věnovala na pražském letišti skupina zdravotníků se speciální výbavou, přistávali na stejném letišti (jiný terminál) další cestující z Číny a poskytovali rozhovory českým novinářům. Takto například České televizi poskytl rozhovor Slovák studující v Číně, který do Prahy přiletěl 4. února přímo z Wu-chanu s přestupem v Moskvě. Ve stejný den přistálo v Praze letadlo s přímým letem z Číny (Šanghaj), z něhož kromě několika Číňanů vystoupili také tři Češi. Těmto cestujícím se ale nikdo nevěnoval, a tak mohli v poklidu odkráčet kamkoli chtěli. (Oba případy viz pořad ČT „Události“ vysílaný 4. února 2020.)
Jiným příkladem je muž čínské národnosti, který pracuje v asijském bistru v Přelouči. Tento muž se 3. února vrátil z Číny (ve stejný den v Praze přistála také pětice „opečovávaných“ Čechů) a 11. února byl s podezřením na infekční chorobu Covid-19 převezen do krajské nemocnice v Pardubicích. Následné vyšetření ale přítomnost koronaviru v těle nepotvrdilo.
Tím, co jsme uvedli, nechceme říct, že by vláda měla přistupovat ke všem cestujícím z Číny stejným způsobem jako k pětici Čechů, což by ani vzhledem k nutnému vyčlenění značného počtu sil a prostředků nebylo možné kvalitně pokrýt (na to existují jiná účinnější opatření), ale chceme poukázat na falešný přístup vlády, která se snaží přes jednorázovou výběrovou show klamně dokládat, že má situaci pod kontrolou.
Otázkou je, proč jen konkrétní skupince pěti Čechů byla poskytnuta taková nadstandardní péče (někdo tuto skupinku může nazývat „nešťastníky“, protože si je pro svou reklamu vybrala vláda). K tomu se přidává další otázka na to, kdo zaplatil jejich převoz z Číny přes Francii a Belgii do Čech. Pokud vše hradil stát, tak tím naznačil, že i ostatní Češi, kteří se chtějí vrátit z Číny – přinejmenším z Wu-chanu, by měli mít nárok alespoň na proplacení letenky (Wu-chan je hlavním městem čínské provincie Chu-pej a jeho populace dosahuje téměř 12 milionů obyvatel).
Podle stejného vládního precedentu by jakýkoli Čech, který se do ČR vrátil z Číny, měl mít nárok na speciální odvoz z letiště do nemocnice a na 14denní karanténu s příslušnou péčí. Jak by asi reagoval personál v Nemocnici Na Bulovce, kdyby nyní obdržel z pražského letiště telefonát od českého občana, jenž by prohlásil, že se právě vrátil z Wu-chanu a že čeká na speciální odvoz do nemocnice, kde chce být preventivně hospitalizován? Byl by organizován stejný konvoj vozidel i s policejním doprovodem? A jak by si tuto osobu zdravotníci přebírali ve veřejném prostoru letiště a jak by například řešili potenciální kontaminaci okolí virem SARS-CoV-2?
Není pochyb o tom, že jednání vlády bylo pokrytecké (nebylo míněno vážně) a velmi alibistické (vláda tak jednala jenom proto, aby jí v tomto exponovaném případě nemohlo být nic vytknuto). Vláda tedy na jedné straně považuje nový koronavir (2019-nCoV / SARS-CoV-2) za nebezpečnou infekci, u které je nutné v případě pěti Čechů dopravených do vlasti státními prostředky přijmout „maximální“ možná opatření, ale na druhé straně zase ukazuje, že koronavir za nic nebezpečného nepovažuje, když nechává do Prahy přijíždět jiné Čechy z Číny běžnými aerolinkami a s nimi desítky až stovky Číňanů, kteří přímo z letiště volně vyrážejí do rušných ulic Prahy a do jiných českých měst (před 9. únorem se jednalo o přímé letecké spoje z Číny, ale obecně se to týká i jiných letů, které jsou používány jako lety přestupní, přičemž nelze zapomínat ani na pozemní dopravu ze sousedních zemí).
Selektivní přístup vlády jen k pětici Čechů nelze ospravedlňovat ani tím, že s nimi na palubě francouzského vojenského dopravního letounu cestoval nakažený Belgičan, neboť to se prokázalo až 4. února, kdy bylo všech pět Čechů již hospitalizováno v pražské nemocnici. Během předváděné show na letišti nebylo ještě nic známo. Ani při příletu jiných Čechů z Číny do Prahy není nic definitivního a konečného známo o jejich zdravotním stavu a stejně tak o stavu jejich spolucestujících.
Zájem vrátit se z Wu-chanu do České republiky projevili zpočátku dva čeští studenti a později se k nim přidali tři další čeští občané. Vláda o této skutečnosti začala jednat s Francií, což se v českých médiích objevilo nejméně týden před zrealizováním evakuace (Francie v té době připravovala evakuaci vlastních občanů). Předseda vlády Andrej Babiš se novinářům doslova chlubil, jak česká vláda jedná s Francií a jak je s ní v nepřetržitém kontaktu. Byla to obvyklá Babišova snaha vytvořit dojem, jak to vláda umí a jak je kompetentní. Jenže jednat v současné době na bilaterální úrovní není nic tak obtížného. Stejně tak domluvit přepravu několika českých občanů zvládá kdejaký úředník na ministerstvu, zvláště vydají-li se patřičné pokyny českým zastupitelským úřadům ve Francii a v Číně.
V procesu evakuace ale figuroval ještě jeden významný aspekt, jímž byla ukázka péče o české občany. A to bylo to podstatné, co chtěla vláda zúročit. Tato záležitost měla velkou mediální pozornost a vláda chtěla ukázat, jak odpovědně k celé záležitosti přistupuje, a to včetně ohledu na virovou infekci. Vláda tedy zahájila přípravu na výběrovou show, aby na malém vzorku českých občanů a za pomoci sdělovacích prostředků prokázala své schopnosti. Ve zprávách se začaly objevovat věty typu „Na pražském letišti vrcholí přípravy na přijetí českých a slovenských občanů“, „Na letišti bude nachystaný vyškolený tým záchranářů a hasičů“, „Pro Čechy a Slováky, kteří v neděli večer přiletí z čínského Wu-chanu, bude na Letišti Václava Havla nachystaný obří tým odborníků“ nebo „Konkrétní úkoly se budou rozdělovat až na místě mezi pražské hasiče, policisty a specialisty z Orgánu ochrany veřejného zdraví“.
Cílem bylo zorganizovat vše na nejlepší možné úrovni, ale jen pro tento jeden případ, protože nad ním od samého počátku převzala svou záštitu česká vláda. Ostatní navrátilci z Číny cestují v soukromém režimu, a proto mohou zůstat „ve stínu“ a bez jakékoli pozornosti. Tento rozdílný přístup české vlády prokazuje, že celá aktivita byla z velké části prováděna jako show pro média a veřejnost a jen z malé části pro zdraví a bezpečnost české populace a českých cestujících, kteří se pohybují z Číny do ČR.
Vládní kabinet můžeme přirovnat k politickému kabaretu, kde jsou zvláštní zábavnou a selektivní formou předváděny jen dílčí aktivity, které odhalují, že národní vláda nemá žádný systémový a účinný přístup k řešení a zvládání záležitostí na národní úrovni.
Nesystémový přístup vlády se kromě ochrany veřejného zdraví projevuje i v jiných oblastech. Například v oblasti zahraniční politiky propojené s vojenskou politikou neexistuje žádný národní systémový přístup v organizování zahraničních vojenských misí, který by vycházel z národních zájmů a potřeb v udržování mezinárodního míru (výrazným příkladem je ve více směrech zbytečná mise českých vojáků v Pobaltí, která navíc porušuje článek 1 Severoatlantické smlouvy). Zahraniční mise jsou českou vládou organizovány jen podle potřeb západních mocností v čele s USA, přičemž vláda tyto potřeby vydává za jakési české závazky ve vztahu k NATO. Ve skutečnosti se jedná jen o pouhou podřízenost a strojenou loajalitu k mocenské politice západních zemí.