1. září 1939 – den, který považujeme za počátek 2. světové války

1. 9. 2016

Druhá světová válka s 60 miliony obětí představuje největší katastrofu a nevídané krutosti v dějinách lidstva. Do válečných akcí se postupně zapojilo 48 států a až 110 mil. vojáků. Válka nevznikla „z ničeho nic“. Příčiny postupně narůstaly a jistou analogii pociťujeme i dnes.  Podle chápání historických souvislostí  lze  usuzovat, že její kořeny sahají až do období ukončení 1. sv. války a vzniku „versaillského“ systému.

K příčinám vzniku války.

Na  globální úrovni to byl v prvé řadě rozpad versaillského systému se všemi doprovodnými souvislostmi. Stále více zemí a nových uskupení usilovalo o nové dělení sfér vlivu. Jakékoli urychlení kapitalistického nerovnoměrného vývoje naráželo ve 30. letech na bariéry státních a celních hranic. Krizi vymezeného ekonomického prostoru měli proto tehdejší státníci sklon řešit snahou o imperiální hegemonii a světovládu jedněch na úkor druhých. To byl případ Německa, Japonska a v určité míře i Itálie.

Dalším společným znakem byla zájmová uskupení těch, kteří hájili daný a jim vyhovující systém. Ti druzí usilovali o jeho změnu o získání nové nadvlády nad koloniemi, protože především na jejich úkor bylo možné nově rozdělit svět a dobýt v něm hegemonii pro fašistické velmoci.

Ve světové politice se objevil rasismus, genocida, vysídlování celých národů, což se stalo i cílem války. Jako konečný výsledek jejich vojenského vítězství měl vzniknout nesmírně nelidský a reakční světový řád. Mimo vzniklých „panských národů“ patřily prakticky všechny ostatní národy a státy mezi ohrožené – stály teď před nebezpečím zotročení nebo vyhubení. Druhý rozdílný, ale významný moment spočíval ve vzniku silného SSSR. Ten se po urychlené industrializaci stal nejen velmocí, ale vzhledem ke své obrovské rozloze, lidským, surovinovým i systémovým potenciálem a vojenskostrategickým výhodám potenciální supervelmocí.

Jednotlivé vítězné i poražené země z 1. sv. války vnímaly evropský a světový vývoj rozdílně. Německo usilovalo o odčinění „versaillské potupy“, Itálie obnovuje velmocenské ambice, Japonsko hodlá expandovat do kontinentální Číny, Maďarsko bolestivě nese ztrátu Slovenska a Podkarpatské Rusi. Nespokojenost ještě vystupňovala ve 30. letech světová hospodářská krize. Vznikly představy o rychlém a snadném řešení, nastal rozmach totalitních režimů, národnostních třenic, vznik fašismu, v Anglii zase slepá víra v politiku usmiřování a za mořem návrat USA k izolacionismu.

K poučení pro současnost.

Sedmdesát sedm let od zahájení 2. sv. války nám dává příležitost si znovu připomenout hrůzy války a její příčiny. Mnoho z uváděných příčin vzniku války se opět vynořuje a nutí nás k obezřetnosti. Nerovnoměrný kapitalistický ekonomický vývoj se stává opět příčinou vážných rozporů a napětí na globální úrovni. Tento systém opět naráží na bariéry lidského a surovinového rezervoáru, státních a celních hranic. Opět se ozývají zastřené a přímé výzvy k novému dělení sfér vlivu, rozuměj války. Přímo je otevřeně citována Ruská federace jako lidský a surovinový zdroj pro další rozvoj západní ekonomiky. Používání rádoby hezkých slovíček při uplatňování dvojích standardů demokracie a lidských práv by nás nemělo mást.

Velkým nebezpečím současnosti jsou přímé i nepřímé opakující se snahy o překreslování historie, bagatelizaci a zpochybňování historických zásluh osvoboditelů, především SSSR a Rudé armády. Význam a zásluhy Rudé armády na porážce fašismu a osvobození Československa nelze snižovat jenom proto, že jsou dnes méně vhodné pro jednostranné uplatňování silové geopolitické politiky USA a NATO. Do rozporů mezi USA a Ruskou federací vstupují evropské a asijské státy, které stále více vyhraňují své zájmy. Do politických a ekonomických střetů v Evropě, na americkém a sijském kontinentu vstupují nová rodící se světová ekonomická uskupení. Tento vývoj zatím k uklidnění politického vývoje nepřispívá. 

Jakkoliv se současný politický vývoj zdá být složitý, musí být základem řešení vztahů mezi státy dodržování principů mezinárodního práva podle charty OSN a dodržování rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Rozdíly a rozpory mezi státy pak řešit vzájemným jednáním a zříci se pohrůžek nátlakového a silového řešení.  

Použitý zdroj:

http://www.zsroznov.cz/dejepis_9/2_svetova_valka.pdf

http://referaty-seminarky.cz/2svetova-valka---priciny-prubeh-dusledky/

http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/pouceni-pro-dnesni-...

Autor: 
jk
Zdroj: 
vlastní