Tento plynovod má pro Čínu i Rusko strategický význam, protože diverzifikuje dodávky. Současně oslabuje vydírací potenciál Evropy jako odbytiště ruského plynu. Objem průmyslové výroby v Číně je prostě obrovský a země se bez dovozů plynu neobejde.
Do roku 2023 dokončí společnost Gazprom a Rusgazdobycha baltský moderní závod LNG v blízkosti města Usť-Luga v Leningradské oblasti. Jeho konstrukční kapacita je 13 miliónů tun ročně. Nyní společnost buduje obdobný arktický závod LNG-2 na poloostrově Gydan s kapacitou 19,8 milionu tun zkapalněného zemního plynu ročně. Poté postaví arktický závod LNG - 1 - na poli Soleck-Hanavejsk v regionu Jamal-Něněc, který bude ročně produkovat asi 20 milionů tun LNG. Tím uspokojí poptávku po moderním a perspektivním zkapalněném plynu.
V říjnu 2012 nařídil Vladimir Putin společnosti Gazprom přípravu projektu plynovodu z Jakutska do Chabarovska a Vladivostoku pod názvem Síla Sibiře.
V květnu 2014 podepsal Gazprom s čínskou CNPC smlouvu na dodávku 38 miliard metrů krychlových paliva ročně. Celková částka za 30 let je 400 miliard USD. Předpokládala se záloha ve výši 25 miliard - na financování výstavby. Gazprom to však nakonec odmítl, aby nedošlo ke snížení ceny plynu.
Z pole Kovykta, které se nachází severozápadně od Bajkalu, vede plynovod k poli Chajandinskoje poblíž řeky Nižnaja Tunguska, odbočuje na východ a překračuje řeku Amur poblíž Blagoveščenska. Celková délka je více než tři tisíce kilometrů. Plná kapacita je plánována na rok 2025.
Před rokem na Východním ekonomickém fóru Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Xi Jinping nařídili specialistům z příslušných oddělení, aby co nejdříve koordinovali vše potřebné pro výstavbu plynovodu podél západní části Altaje, která se nazývá Síla Sibiře-2 s kapacitou 30 miliard metrů krychlových za rok.
Číně to však nestačí. Podle generálního ředitele společnosti Gazprom Alexeje Millera bude Čína do roku 2035 potřebovat 80 až 110 miliard kubických metrů ročně.