Obliba virtuálních adres nových firem neustále roste, hlavně v Praze a Brně. Je to atraktivností reprezentativní adresy? Nebo snad možnost variabilně měnit kanceláře nebo provozovny, když sídlo zůstane neměnné? Domnívám se, že nikoliv. To za hlavní a rozhodující důvody nepovažuji. Hlavní důvody mohou být jiné, veřejně nepojmenované a pragmaticky prozaické. Za ně především považuji snahu firem a společností, jejich vedení a managementu vyhnout se přiměřené kontrole ze strany finančních úřadů. Tomu by také nasvědčoval neustálý nárůst nespolehlivých plátců DPH, meziročně o 28%.
V uvedených případech je provedení takových kontrol jen teoretické. Není v silách žádného finančního orgánu zvládnout obrovské množství případných kontrol. Není to skutečným a nevyřčených motivem? Srovnejme jen letmo některé z pražských adres, jak uvedla poradenská společnost Bisnode:
- Praha 1, Ovocný trh 572/11 2 192 firem, meziroční nárůst o 900%
- Praha 1, ulice Rybná 716/24 7 045 firem
- Praha 1, ulice Kaprova 42/14 4 059 firem
- Praha 4, ulice Jaurisova 515/4 2 864 firem
- Brno Veveří, Lidická 700/19 2 116 firem
- Brno Zábrdovice, Příkop 843/4 1 998 firem
Virtuální adresy jsou v České republice legální, bohužel. Popisovaný stav před časem tvrdě kritizovali předseda vlády Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová a pokusili se zjištěný stav změnit. Nepovedlo se, narazili na tvrdý odpor a vše utichlo. Nepodařilo se přijmout ani jednoduchou novelu zákona. Místo toho slyšíme od pracovníků MF ČR, že boj s daňovými úniky a podvody funguje. Tomu však nenasvědčují uvedené statistiky. Otázka více než aktuální: „Co s tím?“
Zdroj: https://www.bisnode.cz/o-bisnode/o-nas/novinky/virtualnim-sidlum-pribyva...