Maturitní zkouška ve školním roce 2018/2019 se skládá ze dvou částí – společné(státní) a profilové (školní). Aby žák uspěl u maturity, musí úspěšně složit povinné zkoušky obou těchto částí.
Jako středoškolská pedagožka jsem byla přítomna u zadávání společné (státní) maturitní zkoušky z českého jazyka, konkrétně písemné práce a didaktického testu. A také jsem zadávala, ba dokonce vytvářela profilovou (školní) praktickou zkoušku z počítačové grafiky a kolega z programování v jazyce C/C++. Mohu s radostí prohlásit, ještě že máme ty státní maturity!
Dost podrobně jsem pročítala a se zájmem studovala výroční zprávu Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a ráda bych se s vámi o pár důležitých poznatků podělila. Data vychází z údajů od roku 2011 do roku 2018.
Prvním výrazným faktorem je, že žáci poměrně často ze školy odcházejí, mění obor, vzdělání nedokončí. Někteří se ocitnou na pracovním úřadě a někteří se základním vzděláním jdou do zaměstnání pracovat. „Nejčastěji tomu tak je u odborně zaměřených maturitních oborů - ty ve standardní délce studia úspěšně absolvuje maximálně 64 % nově přijatých, v případě lyceí max. 80 % a u oborů gymnázií pak 92 % nově přijatých.“
Překvapil mě stále se zvyšující podíl gymnazistů 30,5% maturantů, zhruba se jedná o 21 300 žáků. Podíl počtu maturantů na SOŠ představoval 48,8% maturitní populace, 34 000 žáků. Maturanti středních odborných učilišť se na maturitní populaci podíleli 7,4 %, tedy 5 100 žáků.
Co si já pamatuji, vzniká u žáků středních škol prazvláštní manýr, to znamená školou proplouvat, nic nedělat, však ono to nějak dopadne. Žáci se neučí, neplní domácí úkoly, prostě ve výuce nedávají pozor, jsou otrávení, nic je nezajímá. Bohužel tito jedinci mají velmi negativní vliv na klima třídy. Najednou je konec dubna a u maturitních ročníků se dopisují písemky, uzavírají známky a zjistí se, že pár jednotlivců opravdu nebude mít lepší známku než pětku. Jak se říká: „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.“ A už se to na ně valí, státní maturita, praktická maturita a ústní maturita.
Při psaní tohoto článku jsem neznala čistou neúspěšnost jarní maturitní zkoušky za rok 2019, protože je zatím CERMAT nezveřejnil. Mám takové obavy a praktické zkušenosti, že se tato naše budoucí generace zase o desetinný stupínek zhorší. A proto si dovolím říct, a znovu opakuji, že ještě, že máme státní maturitu. Protože se také můžeme dočkat toho, že vedení některých škol se zhrozí nad výsledky svých žáků a bude postupně ubírat, snižovat hranice úspěšnosti vykonání maturitní zkoušky. U státních maturit tohle nelze, výsledky prací jsou skenovány a zasílány do Prahy hodnotitelům. Původně jsem si myslela, že v oboru informační technologie by nebyla potřeba státní maturita z matematiky. Ale po letošní zkušenosti s našimi žáky, to bude jenom dobře. To si pak rodič i potencionální žák velice rychle rozmyslí, jestli půjde na obor s maturitou, kde mu hrozí povinná zkouška z matematiky, nebo jestli půjde na obor s výučním listem. A co si budeme povídat, my nutně potřebujeme řemeslníky v ČR, protože je jich nedostatek a chybí. A mají dokonce, ovšem pokud jsou šikovní a chtějí pracovat, lepší plat nežli já, středoškolská učitelka!
Je třeba ještě vysvětlit, co znamená pojem čistá neúspěšnost u maturitní zkoušky: „čistá neúspěšnost u maturitní zkoušky = počet zkoušku konajících neúspěšně / počet zkoušku konajících.“ Ukazatel tedy nevyjadřuje míru neúspěšnosti všech přihlášených, ale pouze těch, kteří zkoušku skutečně konali. V roce 2011 byla čistá neúspěšnost 19,3 %, v roce 2015 27,3 % a v loňském roce 28,8%. Letos odhaduji 29,5 % neúspěšnosti u jarního maturitního termínu. Třeba mě, ale žáci z celé republiky překvapí a budou na tom lépe, než si myslím. Samozřejmě procento se ještě výrazně sníží, protože máme podzimní termín, chybí zde žáci v odloženém termínu, náhradním termínu či opravném termínu. V roce 2017 byl stav neúspěšnosti snížen z 28,6 % na 17,3%.
Já pořád přemýšlím nad tím, jak dnešní mládež zaujmout, jak je nadchnout pro výuku, protože ani ta vidina cíle, maturita - někoho nezajímá.