Petr Hájek připomíná poslední vůdčí osobnost doby "reálného socialismu" - dnes totálně a vpravdě bolševicky desinterpretované - v souvislosti s unikátní knihou vzpomínek, jež může přemýšlivějším pomoci pochopit kontext časů, v nichž žijeme
Naše Česká citadela (vydavatelství, v němž vychází i časopis MY) začalo vydávat také knihy. Jednou z prvních jsou pozoruhodné vzpomínky Miloše Jakeše, které přicházejí na knižní trh v polovině května.
Před třiceti roky odešel Miloš Jakeš z vrcholné politiky. Nedobrovolně. V bouřlivých dnech po 17. listopadu 1989 patřil k hlavním symbolům hroutícího se režimu. Nejprve se sám vzdal funkce generálního tajemníka komunistické strany, aby pak byl ze strany, s níž spojil celý svůj život, vyloučen, aniž dostal možnost obhajoby. Dodnes se s tím nesmířil.
To je ale pouze závěr celého dosud neuzavřeného životního dramatu sedmadevadesátiletého muže, který pamatuje víc než většina našich současníků. Vskutku pamatuje. Paměť mu i ve vysokém věku dobře slouží. Ostatně ukazuje se jako systematik, jenž má po ruce bohatý a zjevně dobře utříděný archiv, k němuž se často vrací a odvolává. To všechno jsou ovšem jen vnější věci. Podstatná je velmi otevřená výpověď a názory člověka, kterého poznamenala doba, a on poznamenal ji. Celý článek zde: