Za důležité téma považujete svobodu projevu a svobodu internetu. Copak to dnes není?
Svoboda projevu dnes je, ale začínají v ní být velké díry, které si málokdo uvědomuje, protože nástup omezení byl postupný. Začíná se zde zavádět taková pokradmá cenzura vedená či zdůvodňovaná ochranou toho či onoho, hypertrofovanou politickou korektností, ochranou osobních údajů, kdy dnes už nemůžete na internetu jen tak napsat, co si myslíte.
Například boj proti hate speech, tedy nenávistnému obsahu.
Soukromé společnosti jako Facebook či Twitter už s tím začaly a fakticky automaticky některé příspěvky, které jejich systém vyhodnotí jako »špatné«, neuveřejní.
Jinde se to řeší mazáním obsahu (např. komentáře pod články). Podobně nešťastně začíná boj proti fake news, kdy by nám měli provozovatelé online platforem »vybírat«, co je pravda a co ne, případně by to dělal nějaký náš, či přímo evropský úřad »pro pravdu«. Předtím se to zdůvodňovalo bojem proti drogám, dětské pornografii, terorismu a extrémismu – vždy se najde něco, před čím je nutno občany uchránit, jako by neměli vlastní rozum. Dnes už je ta skupina »nežádoucích« informací tak široká, že opravdu hraničí s cenzurou v klasickém slova smyslu. Mám za to, že žádná informace sama o sobě není škodlivá – problém je, jak ji použijete a jak vznikla. Já budu bojovat za svobodu internetu, co to půjde, už jen z toho důvodu, že právě KSČM je často osočována z extrémismu, a naše názory by snadno mohly spadnout do pytle těch, které se »nehodí«, včetně celé naší strany.
(Vybral: jk)