Zdálo by se, že čas prázdnin a léta opanoval také tuzemskou politiku. Člověk, jenž sleduje zpravodajství na ČT 24, musí v červencovém parnu u něj usínat, poněvadž nic výrazného – co by za řeč stálo – se v české kotlině neděje. Pravda, probíhá poměrně ostrá debata Tripartity (tedy odborů, zaměstnavatelů a vlády) o zvýšení minimální mzdy, z Babišova hnutí ANO odchází náhle procitnuvší Kristýna Zelienková. Ostatní za řeč, ani pozastavení nestojí. Marno platné nad českou politickou kulturou rozevřela se ospalá nálada, násobená horkem, odpočinkem u vody a nicneděláním politiků.
Naše politika je tedy poměrně mírumilovná. To samé se však nedá říci o Západní Evropě. A ta nás – ať chceme nebo nechceme – výrazně všechny ovlivňuje. Od 15. července se však na zpravodajském kanále hned několikrát v dolní liště obrazovky objevily výrazné žluté titulky, zračící, že se událo něco nedobrého, ba děsivého.
Takže popořádku. V pátek 15. července vjel vyšinutý Tunisan Mohamed Lahouaiej Bouhlel v Nice do davu tisíců lidí v průběhu oslav dobytí Bastily. Konečný stav masakru byl strašlivý: 84 lidí vražedný útok nepřežilo a stovky jich byly zraněny. Někdo by mohl říci, že události ve Francii náš bezprostředně neohrožují, je to daleko, a kdesi cosi. Pak ale následoval sled událostí u našich sousedů v Německu. V pondělí ve vlaku v Bavorsku napadl 17letý Afghánec cestující, pět jich zranil. Při zásahu ho policie zastřelila. V pátek 22. července následovalo vražedné běsnění 18 letého mladíka íránského původu, který zastřelil devět lidí, několik dalších zranil a nakonec spáchal sebevraždu. Události v Mnichově paralyzovaly nejen celou spolkovou zemi Bavorsko, Německo, ale bezprostředně se už dotýkají i České republiky. V neděli 24. července Německo vyděsily hned dva útoky syrských žadatelů o azyl. V Reutlingenu zabil muž nožem svou známou a zranil pět dalších lidí. V Ansbachu odpálil útočník výbušninu ve svém batohu a zranil 12 lidí.
Ano, řekněme si to narovinu - situace začíná být vážná. Když do Evropy z válkou zmítaného Blízkého východu i odjinud přišly stovky tisíc migrantů, Německo jim nabídlo přístřeší a pomoc. Ale nová vlna násilností odhaluje, do jaké míry otevření dveří tuto nejpočetnější zemi Západní Evropy vystavilo. Inu, co si počít? Domnívám se, že je zapotřebí imigranty do ČR nepřijímat podle kvót, které nám Unie diktuje. Je zapotřebí především rozmyslu. Okázalost není na místě, a zvýšené nebezpečí teroristických útoků nám za to vskutku nestojí.