Zdeněk Maršíček (KSČM): Vrátit univerzální bezpečnostní podstatu OSN a Rady bezpečnosti OSN

18. 3. 2019
Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Maršíčkem, vedoucím Sekce bezpečnostní politiky ÚV KSČM

Je třeba podpořit úsilí o multipolární uspořádání světa na základě spolupráce

Spojené státy a vlastně i Rusko vypověděly Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ač se o ní dnes velmi mluví. Mnozí z nás si ani neuvědomují, oč vlastně šlo. Takže oč vlastně jde?

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988. Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců, u raket středního doletu pak na tři roky, smlouva též povolovala vzájemné inspekce. SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, Spojené státy zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických. Tolik k základním informacím.

Co znamená odstoupení od smlouvy?

To, že Spojené státy se za 60 dní přestanou řídit podmínkami smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Údajně pokud do té doby nezmění Rusko svůj přístup ke smlouvě a nezačne její podmínky plnit také. V Bruselu to po jednání se svými kolegy ze zemí NATO oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Moskva ale i nadále trvá na tom, že ustanovení dokumentu nijak neporušila. K postoji Spojených států se přidalo také české ministerstvo zahraničí.

Byla vůbec tato smlouva účinná?

K 1. červnu 1991, tedy ve lhůtě stanovené dokumentem, bylo oběma zeměmi zničeno celkem 2692 kusů zbraní odpovídajících definici ve smlouvě. Jak už jsem uvedl, Sovětský svaz zničil celkem 1846 svých raket, Spojené státy 846.

Zbraně vyřazené Spojenými státy:

- BGM-109G Gryphon (verze střely BGM-109 Tomahawk pro odpal ze země)

- Pershing 1a

- Pershing II

Zbraně vyřazené Sovětským svazem (v závorce kódové označení NATO):

- R-12 Dvina (SS-4 Sandal)

- R-14 Čusovaja (SS-5 Skean)

- TR-1 Temp (SS-12 Scaleboard)

- RSD-10 Pioněr (SS-20 Saber)

- OTR-23 Oka (SS-23 Spider)

- RK-55 Granat (SSC-X-4 Slingshot)

A co vůbec Spojené státy a je podporující Aliance chtějí?

Američané a jimi ovlivnění ministři zahraničí NATO ve společném prohlášení uvedli, že Rusko vývojem a rozmístěním raketového systému označovaného jako Novator 9M729 smlouvu INF hrubým způsobem porušuje. Systém podle NATO představuje výrazné riziko pro euroatlantickou bezpečnost. 

Naše vláda se také podřídila?

Ano, bohužel. Také ona odsouhlasila, že Rusko porušilo Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu. To znamená, že »Rusko samo je tak výlučně odpovědné za stav, který přiměl USA ke krokům vedoucím k vypovězení INF-T,« napsalo v tiskovém prohlášení české ministerstvo zahraničí.

Zřejmě jde o záminku. Ale proč?

Něco předem, než odpovím, ocituji: »Přistupujeme k tomu z několika důvodů. V první řadě proto, že kroky Ruska hluboce podkopávají bezpečnost Spojených států a bezpečnost našich spojenců a partnerů,« řekl ministr zahraničí USA Pompeo. Pro Spojené státy podle něj totiž nemá smysl, aby zůstávaly svázány podmínkami dohody, které je omezují v případné odpovědi. Americký ministr uvedl, že Moskva může smlouvu z roku 1987 zachránit, pokud v následujících 60 dnech začne její podmínky ověřitelným způsobem znovu plnit. Podle něj má nyní Rusko rozmístěno několik praporů těchto raket, jejichž dostřel z nich činí přímou hrozbu pro Evropu.

Pokud ruská strana svůj přístup nezmění, začne za 60 dní, tak je to ve smlouvě, běžet půlroční »výpovědní« lhůta, kterou smlouva INF předpokládá. V oněch 60 dnech nebudou vyrábět, testovat nebo rozmísťovat žádné systémy (které by INF porušovaly). Moskva zatím nijak nedává najevo, že by měla zájem své chování změnit.

A postoj Rusů?

Moskva obvinění USA odmítla. »Rusko striktně dodržuje ustanovení smlouvy (INF) a americká strana to ví. Rusko obrátilo trend snižování jaderného nebezpečí v Evropě, kde má Amerika desetitisíce vojáků a kde žijí a pracují miliony jejích civilistů. V nebezpečí je také daleko větší počet občanů evropských zemí.«

Ruské porušování podmínek dohody INF nelze vidět odděleně od dalších kroků na mezinárodní scéně, například v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii, při vměšování do voleb v jiných zemích či při pokusu otrávit někdejšího agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury.

Ale co bude Rusko dál dělat?

Nemůže dělat nic jiného než čekat, až USA dozrají k dialogu v otázce odzbrojení. Ruští diplomaté nebudou iniciovat žádná jednání s USA. Moskva rovněž odstupuje od smlouvy a nenechá se zatáhnout do nových závodů ve zbrojení. V rozporu s INF bylo mimo jiné umístění protiraketového systému v Evropě. Rusko bude po odstoupení od smlouvy INF vyvíjet nové zbraně. Totéž oznámil i Washington. Pokud Spojené státy rozmístí rakety krátkého a středního doletu v blízkosti ruské hranice, Rusko na to odpovídajícím způsobem zareaguje a rozmístí rakety u svých hranic i na území svých spojenců. Udělá to ale pouze v odpovědi na kroky USA. USA chtějí očividně jednostrannou vojenskou převahu na poli jaderných a konvenčních zbraní, aby světu vnutily svoji vůli a své zájmy.

Jaký je v tomto případě postoj KSČM?

O celém problému jednal Výkonný výbor ÚV KSČM a vyjádřil nesouhlas s expanzí na jakémkoli základě. Byl toho názoru, že všechny problémy mezinárodních vztahů by se měly řešit v zájmu jednotlivých zemí a jejich obyvatel mírovou cestou, na základě vzájemných výhod. Expanze v podání NATO a USA v jakýchkoliv formách jsou nepřípustné a ohrožují bezpečnost světa.

Expanzivní politiku NATO a USA považujeme za nástroj neoliberálního kapitalismu se všemi důsledky z jeho existence. Minulé a nové krize, především ekonomické povahy, které objektivně přijdou, nedovolují situaci hodnotit jinak. Závažná je skutečnost, že USA a NATO ovládají z velké části sítě ekonomiky, obchodu, médií a sociálních sítí, vojenských základen a dopravních komunikací, které jsou využívány s cílem změnit situaci, mocensky posílit, eliminovat konkurenci a dokázat životaschopnost kapitalismu do budoucna.

S obavami také sledujeme, že expanzivní politikou USA a NATO dochází v různých formách ke střetům nejsilnějších zemí světa s převládajícím systémem imperiálního kapitalismu a neoliberalismu s cílem přerozdělit si sféry vlivu. Střet může vyústit ve výraznou hegemonii jedné či dvou supervelmocí. Chybí zatím výrazný mírový vliv socialistické alternativy např. v úloze Činy.

Co by se ale mělo dělat?

Podpořit úsilí o multipolární uspořádání světa na základě spolupráce zainteresovaných zemí a mezinárodních paktů, nikoliv dnešních kartelových dohod nadnárodních syndikátů. Jako základ a východisko k odvrácení expanzí jedněch zemí vůči jiným zemím vrátit univerzální bezpečnostní podstatu OSN a Rady bezpečnosti OSN.

Mělo by se také zahájit jednání o bezpečnostním systému zahrnujícím všechny státy Evropy. Zastavit rozšiřování NATO, zrušit vojenské základny USA v Evropě, usilovat o ukončení činnosti Aliance. To také předpokládá orientovat zahraniční, bezpečnostní a ekonomickou politiku České republiky všemi azimuty na základě vzájemné výhodnosti, požadovat dále ukončení sankční politiky USA, zejména vůči všem nezávislým zemím.

Autor: 
Jaroslav Kojzar
Zdroj: 
halonoviny.cz