Žádné překvapení se neudálo. Senátoři na středeční schůzi 27. 2. 2019 odmítli návrh KSČM na zdanění církevních restitucí. Novelu tak znovu dostane Sněmovna, a v té se musí najít nejméně 101 poslanců, aby Senát přehlasovali.
Jak jsem již dříve psal, restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Jenže výčet církevního majetku byl jaksi “střelbou od boku”, takže církvi do klína spadlo mnohem více, než jí mělo náležet. Nelze se proto divit, že komunisté přišli s návrhem, díky němuž by stát ročně mohl získat zdaněním zpět asi 380 milionů korun. Tato daň by se odečetla z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Jsem přesvědčený o tom, že tento komunistický návrh by aspoň částečně korigoval přehnané množství majetku, jež církvi spadlo díky vládě Petra Nečase do klína.
Druhou věcí je, že nejhlasitěji se proti zdanění církevních restitucí staví církev katolická. Ta, která si nárokuje být morálním arbitrem veškerého světského činění. A teď lehce odbočím. Katolická církev pochopitelně marginalizuje fakt, že se na světlo světa čím dál víc dostávají případy sexuálního zneužívání dětí kněžími. Náš kardinál Dominik Duka v otázkách sexuálního zneužívání ze strany duchovních příliš aktivně nevystupuje. Konkrétně nevystupuje vůbec. Na rozdíl od papeže Františka, který připustil i to, že dochází k sexuálnímu zneužívání jeptišek kněžími. Masívní zneužívání dětí kněžími připustilo kromě Vatikánu také Německo a Polsko. Česká katolická církev si evidenci takových případů jednoduše nevede. A tak se nelze divit, že do problémů s katolickou církví se dostal Jan Rozek, jenž v Brně působil tři roky jako církevní soudce. Ten byl brněnským biskupstvím odvolán. Prý pro ztrátu důvěry. Tamějšímu biskupství však vadila organizace „Pro čistou církev“, již Rozek na začátku února založil. Tato organizace například nabízí pomoc obětem sexuálního zneužívání duchovními i dalších nemorálních činů. Do iniciativy se zapojili psychologové, právníci a sloužící policista. Rozek se pro svůj projekt neúspěšně snažil získat požehnání katolických špiček, včetně kardinála Duky. V dekretu podepsaném biskupem Vojtěchem Cikrlem se přímo píše, že důvodem odvolání je ztráta bezvadné pověsti. Soukromá aktivita pana Rozka je dle dekretu v rozporu s oficiálním postupem a směrnicemi římskokatolické církve a svatého stolce.
Odbočil jsem, ale teď se vracím zpět. Nemůžeme se divit, že jakási nesmyslnost katolické církve a její odmítání sebereflexe mnohé z nás popuzuje. A to se týká i církevních restitucí. Církev, jež by měla lidi spojovat, starat se o potřebné a žít v prostotě, stále ukazuje, jaké jsou její skutečné zájmy.