Každému to muselo být jasné, už poté, kdy Jaroslav Tvrdík, coby šéf CEFC pro střední Evropu, před nějakou dobou odpískal vstup CEFC do společnosti, která vlastní licenci na provozování TV Barrandov. Uvědomil si, že vstup Číňanů do této společnosti by vlastně znamenal potřebu uhradit veškeré její nemalé závazky, které se už tehdy nejspíše pohybovaly mezi třičtvrtě miliardou až miliardou korun. Taková „investice“ by byla i velkorysým šéfem čínské mateřské CEFC jistě pokládána za rozmařilost. Rozmařilostí ale je nesporně také to, pokud J. Tvrdík v Soukupově společnosti pár set milionů zanechal. Těžko si představit, že by se někdy tyhle peníze, které vlastně dnes stabilizují TV Barrandov, někdy ke svým čínským majitelům ještě mohly vrátit.
Je tedy otázkou, jaká je vůbec struktura věřitelů společnosti, která provozuje TV Barrandov.A proč se nedomáhají vrácení svých peněz. Jednoho věřitele, tím je CEFC, už známe. Ale kdo jsou ti další? Bylo by dobré s nimi udělat interview, zda ještě očekávají, že někdy své peníze ještě uvidí. Soukupova televize prostě žádnou ekonomickou návratnost své činnosti nezajišťuje a těžko očekávat, že se z její činnosti vytvoří volné prostředky, ze kterých by bylo možné závazky společnosti splácet.
Myslím, že každému musí být jasné, že velkodlužník typu J. Soukupa není zrovna vhodným politickým lídrem. Zcela nepochybně bude ve svých pořadech hovořit o tom, jak jej mainstreamové elity pronásledují za jeho prostořekost a také za jeho odvážný boj coby odvážného přítele malého českého člověka. Osobně bych chtěl Soukupovi poradit, aby se spíš než politikou, které nikdy nerozuměl a nerozumí, pustil do fantaskního projektu stabilizace a oddlužení své vlastní společnosti, která provozuje TV Barrandov. To, že již do svých pořadů nebude chtít zvát - jak říká - nějaké své potenciální politické oponenty, je poněkud komické. Velká část z nich, asi většina, by se k němu už v současně době ani nehrnula.
Prostě Soukup by měl pochopit vážnost situace, do které se jeho společnost provozující TV Barrandov dostala a vyvodit z toho ty správné závěry. Dosud měl štěstí, že nikdo z jeho věřitelů neřešil situaci nijak dramaticky. Ale co není, může brzy být. Prostě Soukup je oběma nohama v úpadku a k tomu N.Fridrichová nepotřebuje univerzitní ekonomické vzdělání, aby to z výkazů Soukupovy společnosti poznala.