Ve světě existuje řada míst, která by člověku neměla uniknout. Některá z nich označíme jako nádherná (zelenající se pastviny Alp nebo malebná mořská pobřeží), některá jako pozoruhodná (Benátky s jejich karnevaly) a jiná jsou prostě a dobře divná.
Na divných lokalitách je zajímavé to, že jsou svým vlastním výstředním způsobem fascinující. Ovšem místo, které vypadá jako dobrá volba při výběru zážitkové dovolené, nemusí být (a dost dobře ani není) ideálním místem k bydlení. A to doslova.
Vítejte v mém světě
S přítelkyní jsme se rozhodli metaforicky vyletět z hnízda a osamostatnit se, jak se sluší lidem našeho věku. Oběma je nám 23 let, ona pracuje na třičtvrtě úvazku, já jsem student s půl úvazkem. Celkem si takhle dohromady přijdeme tak na cca medián měsíční mzdy.
Takže jsme si načrtli obrázek našeho budoucího bytečku – 2+1, minimalisticky zařízený, však víte. Ovšem jak se dalo čekat, nic není tak jednoduché, jak si vysníme. Nakonec kdyby bylo, tak by se tenhle článek nejmenoval „Jak se bydlí v Kocourkově,“ ale „Jak je úplně v pohodě najít si pěkný bydlení, vážně, ani jsem se u toho nezapotil“.
Nájem roste jako z vody
První, na co člověk při hledání střechy nad hlavou narazí, je fakt, že stejně jako všeobecně rostou platy, tak rostou i nájmy. Rozdíl mezi nájmem za m2 v Brně dnes a před rokem dělá 17,9 %, což na absolutní čísla dělá u bytu o rozloze 60 m2 podražení o 2 460 korun za měsíc.
Samozřejmě, někteří lidé by mohli podotknout, že je sice pravda, že ceny nájmů rostou rychle, ale to je ovšem vykompenzováno i růstem platů. Ty se od loňska v Jihomoravském kraji zvedly o 8,7 %, což ovšem ani zdaleka nedosahuje růstu cen nájmů.
Aby těch špatných zpráv nebylo málo, nesmíme zapomínat, že byt sám o sobě je de facto pouze jenom velké prázdné nic mezi čtyřmi stěnami, ve kterém je ke všemu ještě zima. A tady přichází háček. Cena elektřiny se za poslední rok zvedla o 6,3 %. Naproti tomu vývoj ceny zemního plynu není tak drastický, zde cena poporostla o 3,4 %.
Pokud má člověk to štěstí, a hospodaří s průměrnou měsíční mzdou Jihomoravského kraje, která je zhruba 22 278 korun čistého a chce si pronajmout byt o rozloze 60 m2, čeká ho placení nájmu v průměrné výši 16 200, energie okolo 1 700 a k tomu ještě internet za průměrně 430 korun. To vše dohromady tedy dává průměrné měsíční náklady na bydlení 18 330 korun, což činí 82 % průměrných měsíčních příjmů jednotlivce.
Tím se náš průměrný jednotlivec dostává do situace, že jen za to, aby neumrznul a měl kde spát, musí dát víc než tři čtvrtiny svých měsíčních příjmů. Na všechno ostatní mu teď zůstává 18 % jeho měsíčního platu. A tak na kvalitní zdravé jídlo, oblečení nebo nedej bože úspory, nezbývají peníze.
Jak se s tím srovnáváme?
Různě. Hned se nabízí možnost sdílení bydlení, což je právě příklad můj a mé přítelkyně. Ale řadě lidí i prosté dělení nájmu napůl nebo hospodaření se dvěma platy nemusí stačit, mimo jiné i proto, že nejčastěji pobíraná mzda (mediánová) se pohybuje kolem 19 745 korun. Potom je potřeba být při domácím hospodaření poněkud „kreativnější,“ co se týká nakupování potravin, popřípadě si najít druhou práci.
Takže pokud nemáme možnost hospodařit se dvěma platy, dostáváme se do situace, kde se musíme buďto vzdát soukromí nebo volného času.
Můj dům, můj trezor
S neustále se zvyšující hodnotou nemovitostí, ať už domů nebo bytů, je očividné, že je řada lidí považuje za dobrou investici. To, co se na první pohled může zdát jako neškodný způsob ochrany vlastního jmění, má ve svém výsledku celospolečenský negativní dopad. Lidé, kteří totiž nemovitost vlastní, aniž by ji používali jinak než jako vylepšené prasátko, zdražují ceny nájmů pro celý zbytek trhu. To dokonce vede až k tomu, že 17 % všech domů v ČR je neobydlených. U bytů je situace mírně lepší, ve 14 % v nich nežije ani noha.
Tak už víme, jak se věci mají. Bytů je málo, nájmy jsou vysoké a platy zase nízké. K tomu všemu si ještě svůj díl koláče ukrajují realitní agentury a jako třešinka na dortu, pokud chce někdo sdílené bydlení, tak si zadělá na problém, protože nic takového české zákony neznají. Máme jinou možnost, než sednout si na podlahu našich předražených prázdných kvádrů, kterým říkáme byty a rozbrečet se?
Ano.
Stačí začít řešit problematiku bydlení s ohledem na její přínos a význam pro společnost. Nedostatečný počet bytů, mimo nemorálnosti, vyvolává sociální pnutí a ohrožuje i celkovou výkonnost ekonomiky.
Bydlení je právo. Ne příležitost dosahovat zisku za každou cenu.
Mysleme jinak. Nenechme to tak.
Andrej Bóna, kandidát č. 2 do EP za KSČM - Česká levice společně!