Projekt čistého vytápění krajského města čekal na první konkrétní a závazný krok déle než třicet let. Do finální fáze jej dotáhlo současné vedení Českých Budějovic a společnosti ČEZ po řadě náročných jednání. Profitovat z něj bude životní prostředí i obyvatelé a firmy. Technicky půjde o třetí nejdelší tepelný přivaděč v České republice.
Plán na propojení jedné ze dvou největších českých elektráren a jihočeské metropole se poprvé objevil už v polovině osmdesátých let minulého století. Projektanti s ním počítali ještě při zahájení stavby elektrárny v roce 1987, počátkem devadesátých let ale částečně zapadl v rámci diskuzí o dokončení pouze dvou místo čtyř původně rozestavěných bloků. Nová jednání začala po spuštění prvního jaderného bloku. V roce 2011 jeho trasu vytyčily zásady územního rozvoje kraje a následně získal i kladné stanovisko EIA. Výrazně vyšší tempo ale nabrala příprava projektu v posledních letech. „Neustále reagujeme jak na situaci na trhu, tak na změny evropské politiky. A je zřejmé, že v energetice velmi výrazně roste význam a podíl bezemisních zdrojů. Takže tento projekt získal další impuls. Dotáhnout jej do fáze podpisu smlouvy nebylo jednoduché, ale podařilo se,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš.
Náročná byla jednání i z pohledu představitelů statutárního města a teplárny, kterou České Budějovice přímo vlastní. Jejich rozhodnutí pozitivně ovlivní desítky tisíc obyvatel i firem, které ve městě podnikají. „Náš cíl byl jasný, získat nejlepší možnou nabídku z pohledu dlouhodobé stability výroby, cen tepla i ochrany životního prostředí,“ vysvětluje primátor Jiří Svoboda.
Smlouva je uzavřena na dvacet let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80 000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. „Náš stávající provoz patří mezi nejčistší v Česku, s rezervami plníme všechny normy a limity. Samozřejmě si ale uvědomujeme, že nejlepší jsou ta fosilní paliva, která nespálíme a emise, které ušetříme. Naše dlouhodobá strategie je zaměřena právě na stabilitu cen, zvyšování komfortu pro naše zákazníky a zkvalitňování podmínek pro život a podnikání v našem krásném městě“, dodává předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král.
Temelín už úspěšně 19 let vytápí osmitisícový Týn nad Vltavou. Přechodem na temelínské teplo zde bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město tak aktuálně patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách. Na rozdíl od vltavotýnského teplovodu, který vede po povrchu, lidé novou stavbu do Českých Budějovic vizuálně zaznamenají po jejím dokončení jen minimálně. Půjde o cca 26 kilometrů dlouhé předizolované potrubí o vnitřním průměru půl metru, které bude uložené minimálně 1,3 metru pod zemí. Trasa teplovodu povede z větší části podél silnice II/105 (Týn nad Vltavou – České Budějovice). Je liniovou stavbu, která prochází přes více katastrálních území (Křtěnov, Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Olešník, Munice, Hluboká nad Vltavou, Bavorovice, České Vrbné a České Budějovice). Na povrchu, mimo areál temelínské elektrárny, se budou nacházet dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu bude umístěna pod zemí. „Nejde o žádnou novinku. Už když jsem na rozestavěný Temelín nastoupil, všichni jsme s vytápěním Budějovic počítali. Nové jsou ale technologie zaměřené na minimální teplené ztráty, půjde o nejmodernější teplárenskou technologii u nás,“ doplňuje ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Horkovodní napáječ mezi Temelínem a Českými Budějovicemi bude třetí nejdelší v České republice. 34 kilometrů měří teplovod mezi Elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry méně má potom potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí