Máme za sebou komunální a senátní volby. Senátními volbami se v tomto zamyšlení nechci zabývat, ty jsou specifické a KSČM v nich dlouhodobě nenachází klíč, kterak do Senátu vstoupit. Nicméně očekávání ve volbách komunálních byla aspoň mírně optimistická, avšak výsledky přinesly pro KSČM další studenou sprchu. Naše strana ztratila více jak třetinu zastupitelů. To je věru hrozivé, takže je nabíledni se zamyslet, proč k tomuto poklesu došlo.
Bohužel se opět ukázal trend posledních let, kdy nám levicové voliče přetáhlo hnutí ANO a Okamurovo extremistické SPD. Nemůžeme se však vymlouvat na to, že Babiš s Okamurou dělají líbivější politiku, jež přitáhne větší množství voličů. I těch levicových. Vůbec už nelze poukazovat na to, že druhá levicová strana – soc. dem. – se dostala také do velké krize. Pokud se tímto budeme chlácholit, můžeme to rovnou zabalit. Důvodů našeho neúspěchu je několik. Za prvé jsme nemohli očekávat, že dosáhneme vrcholných met, když jsme měli asi o 300 kandidátek méně. V důsledku to znamená, že nekandidovalo v podstatě asi čtyři tisíce lidí. Při takovémto množství pak nelze počítat s tím, že obhájíme asi 2500 mandátů, jak bylo deklarováno před volbami.
Dalším důvodem je, že se nám nedaří omlazovat naši členskou základnu, ve většině případů patřily kandidátky KSČM k nejstarším. V některých místech byly sice kandidátní listiny složeny z mladých lidí, ale to byla vesměs světlá výjimka. Nelze pominout ani fakt, že na malých vsích a městech se mnozí obávají kandidovat za KSČM, neboť je zde vše pod větším drobnohledem, a tak není daleko k osobním nevraživým útokům. A řada lidí si tudíž říká, že to nemá zapotřebí. Obávám se, že tímto stylem bude za další čtyři roky kandidátek ještě méně. Jeden příklad od nás z okresu. V obci Studená, která má více jak dva tisíce obyvatel, jsme byli několik volebních období ve vedení obce a měli zde starostu. Naši zastupitelé zde odvedli velký kus dobré práce a s velkou pravděpodobností bychom zde stále vedli místní radnici, ovšem letos se již nepodařilo sestavit kandidátní listinu. Bohužel nejsou lidé, stárnou, a mladí na jejich místa nepřicházejí. Nevychovali jsme si je, nebo jsme možná někteří ani nechtěli. Takových obcí, kde jsme měli naše lidi na radnicích a již mít nebudeme, bude přibývat.
Výsledky komunálních voleb by měly být dalším zdviženým prstem. Někdy mi připadá, že nás více na jednáních stranických orgánů zajímají vnitrostranické spory, než abychom se semkli a táhli za jeden provaz. To je první předpoklad, abychom mohli navrátit stranu tam, kam patří. Bohužel se to stále nedaří.
Proveďme tedy hluboké sebezpytování. Je to na nás! Poté se semkněme a pokusme se dostat z této krize, jež postihla levici. Jsem přesvědčený, že značka KSČM je pro mnoho lidí stále zárukou vpravdě sociálně spravedlivé politiky.