Evropa i Spojené státy se v posledních letech posouvají směrem doprava. Jak tomu zabránit? Ne přebíráním témat a rétoriky krajní pravice, ale vytvářením funkční alternativy ke strachu a uzavírání.
Migrační krize ukázala, že Evropa není připravená na velké počty uprchlíků. A obnažila rozpor mezi sociálním zajištěním na národní úrovni a globalizací. Reakcí je posilování xenofobních nálad zneužívaných bezohledně populisty. Spolu s oživováním obchodních válek, ale i závodů ve zbrojení vzniká velmi výbušná směs, která rozkládá politiku mírového soužití a ochrany lidských práv. Vlnu agresivního nacionálního populismu však nezastaví idealistický altruismus, ale společné řešení příčin.
Pro Evropu, a samozřejmě i pro Českou republiku, bude důležité zvládnout blížící se kampaň k evropským volbám v roce 2019. Nahradit integraci obnovením nacionálních řevnivostí by rozhodně nepřineslo nic dobrého. Spoustu problémů, se kterými se dnes potýkáme, můžeme řešit jen na nadnárodní úrovni; samy národní státy si s tím neporadí. Na cestě k restartu EU ale stále leží i přežívající přízrak migrační krize, a to přesto, že dnes přichází o 96 procent méně lidí než v době skutečné krize v roce 2015.
Celý článek zde.