Kabinet, jenž nezískal v Poslanecké sněmovně požehnání většiny poslanců k vládnutí, měl by se zaměřit na udržování stavu věcí veřejných. Rozhodně by se neměl pouštět do kategorických řešení. Babišova vláda v demisi nicméně plánuje radikálně omezit výplatu příspěvku i doplatku na bydlení.
Ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jaroslava Němcová (ANO) návrhy předložila do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení. Babišův kabinet očekává, že změny omezí obchod s chudobou. Jenže vždy takovéto záměry nemusejí dosíci kýžených řešení. Oč jde? Předkládaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi snižuje maximální výši doplatku na bydlení o 30 %. „Jedná se o opatření, které zajistí, aby pronajímatelé substandardního bydlení neměli neúměrné zisky a neobohacovali se tak na chudobě druhých. Jelikož se jedná o bydlení v substandardních typech, není důvod do těchto typů bydlení poskytovat vyšší částky,“ zdůvodnilo krok MPSV. Pokud bude zákon schválen, tak se člověku na ubytovně v menším městě sníží doplatek na bydlení o téměř 1500 korun měsíčně a tříčlenná rodina přijde o asi 3000. V Praze budou změny ještě výraznější. Jednotlivec si pohorší o více než 2300 Kč a rodina s jedním dítětem o 4500 korun.
Platforma pro sociální bydlení upozorňuje, že účinnou odpovědí na nedostupnost a přemrštěné ceny bydlení je soustavná výstavba sociálních bytů. Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení pravil, že již v minulosti se ukázalo, že snižování doplatku na bydlení nepřispělo ke zlevňování cen bytů na ubytovnách. Podle něj by stát měl naopak obcím pomoci budovat sociální bydlení. Teprve poté může přistupovat k represivním opatřením a snižováním dávek. Norma o sociálním bydlení měla podle plánů bývalého kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) platit už od loňska. Leč nestalo se tak, poněvadž k dohodě v koalici nedošlo. Platforma pro sociální bydlení již v minulém volebním období, kdy se ke snížení doplatku na bydlení rozhodla ministryně Michaela Marksová (ČSSD), upozorňovala, že takové opatření povede k prohlubování sociálního vyloučení. Podle Platformy budou lidé navíc nuceni hradit náklady na bydlení z jiných zdrojů, zejména z dávek na živobytí, neboť bydlení nijak nezlevní. Platforma uvedla, že 90 procent obyvatel ubytoven hledá jiné bydlení, ale celých 78 % je nuceno na ubytovně zůstat z ekonomických důvodů. Hlavním problémem je tedy nedostupnost vhodných bytů, do nichž by si lidé v sociální nouzi nastěhovali.
Je třeba uvést, že KSČM dlouhodobě požaduje kvalitní návrh zákona o sociálním bydlení, který by pomohl řešit eskalující situaci v bytové oblasti u občanů, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením. Před rokem 1989 existovaly byty státní, podnikové a družstevní. Ty státní a podnikové lidé dostávali zdarma. Družstevní byty si pořizovali budoucí uživatelé koupí družstevního podílu, jehož cena byla velice příznivá. Stát bytovým družstvům nadto poskytoval na výstavbu dlouhodobé bezúročné půjčky a náklady na bydlení byly i v družstevních bytech pouhým zlomkem dnešních nákladů. Jenže pak přišel listopad 1989. Václav Havel se začal vysmívat lidem, kteří žili v panelácích (bydlel jsem tak i já a mnoho z nás), že jde o králíkárny. Holt, každý nemohl vlastnit veliký byt na nábřeží jako občan Havel!
Dnes už máme, co jsme (ne)chtěli, a tak se pořízení vlastního bytu někdy rovná většímu zázraku. Věřím, že KSČM dostane vbrzku šanci prosadit přijatelný zákon o sociálním bydlení. Vždyť ty desetitisíce potřebných si to zaslouží.