Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček se na svém facebookovém profilu rozepsal o návštěvě Sokolova, jenž se v minulosti rozhodl nevyplácet příspěvek na bydlení všem, kteří na tuto sociální dávku mají nárok. „Aby nebyla přiznána všem, kteří se do obce nově přistěhují,“ poznamenal Křeček.
Jak dodal ve svém komentáři, jde z mnoha hledisek jistě o problematické opatření. „Obecně se soudí, že toto opatření má zabránit negativnímu jevu plynoucímu z naší neschopnosti zajistit podmínky bydlení lidem, kterým pro jejich vztah k bytovému majetku, ke spoluobčanům a spolubydlícím a k veřejnému pořádku nikdo běžně byt nepronajme a které jsme si zvykli nazývat ‚obchodníky s chudobou‘,“ podotkl Křeček, jenž se do Sokolova vydal proto, aby se na místě přesvědčil o příčinách a důsledcích opatření v praxi.
„Obec má přibližně 24 tisíc obyvatel. Nově, před vydáním shora uvedeného opatření se do obce přistěhovala asi 600 nových obyvatel, zpravidla Romů, kterým bydlení nově zajistili soukromí vlastníci bytů. Jaké jsou podmínky takového bydlení? Vlastník bytové jednotky uzavře s novým nájemcem nájemní smlouvu, ve které stanoví nájem ve výši 250 Kč za metr podlahové plochy – tedy nájem, který by i v Praze byl považován vysoký. Tyto peníze mu samozřejmě nikdo nezaplatí, neboť tato částka uvedená v nájemních smlouvách slouží jen k tomu, aby se navyšovala úroveň ‚místně obvyklého‘ nájemného, podle kterého úřady práce vyplácejí na bydlení sociální dávky v tomto případě příspěvek na bydleni,“ podotkl Křeček.
„Zatímco v obecních bytech se v Sokolově platí podle kvality bytu 33 až 65 Kč za metr, úřad zde vyplácí jako příspěvek na bydlení 100 Kč za metr podlahové plochy. Pokud takových bytů v obci vlastní pronajímatel několik set, snadno si každý spočítá jeho měsíční příjem...“ dodává zástupce ombudsmanky.
„Nejde však o příjem jediný. Pronajímatel stanoví nízké zálohy na služby, čímž nájemcům po vyúčtování vzniká vysoký nedoplatek. I ten úřad, po předložení vyúčtování, zaplatí. Pokud byt není řádně vybaven, úřad práce poskytne potřebnému nájemci na zařízení bytu až 65.000 Kč. Když se ten po nějaké době vystěhuje, poskytne úřad na vybavení bytu stejnou částku novému nájemci znovu. Pronajímatel se o stav bytu starat tedy nemusí...“ podotkl.
Závěrem se pak vyjádřil také k tomu, že jiný způsob, jak získat snadno peníze od státu, je existence „příbuzenských pěstounů“, kteří byli zřízeni proto, aby o opuštěné děti pečovala nikoliv cizí osoba, ale, pokud je to možné, některý příbuzný. „Jaké je to v praxi? V Sokolově je 200 takovýchto pěstounů. U některých existuje vážná pochybnost zda o svěřené děti skutečně osobně pečují. Jedna z nich takto „pečující“ o 4 děti, dostává měsíčně 69.000 korun. Pak občan Sokolova, invalidní důchodce, který je podle dokladů vlastníkem 120 aut, se kterými ovšem jezdí jiní, kteří však za přestupky neplatí (to je přece povinností vlastníka), je jen dalším dokladem o nezbytné potřebě důkladné revize poměrů, má-li být stát považován na právní a sociálně spravedlivý,“ zakončil Křeček.
Celý příspěvek Stanislava Křečka:
Zpráva o návštěvě obce Sokolov
Obec Sokolov byla mezi těmi obcemi, kteří využili zákonnou možnost vydat opatření obecné povahy, které umožňuje, aby jedna ze sociálních dávek – příspěvek na bydlení – nebyla vyplácena vše, kteří na tuto sociální dávku jí nárok, ale nebyla přizná těm, kteří se do obce nově přistěhují. Z mnoha hledisek jistě problematické opatření. Obecně se soudí, že toto opatření má zabránit negativnímu jevu plynoucímu z naší neschopnosti zajisti podmínky dlení lidem, který pro jejích vztah k bytovému majetku, ke spoluobčanům a spolubydlícím a k veřejnému pořádku nikdo běžně byt nepronajme a které jsem si zvykli nazývat „obchodníky s chudobou.
V pondělí 26. února jsem navštívil obec Sokolov, abych se na místě se přesvědčil jaké jsou příčiny a důsledky tohoto opatření v praxi. Hovořil jsem se starostou, místostarostkou a ředitelem firmy spravující obecní bytový fond.
Obec má přibližně 24.000 obyvatel. Nově, před vydáním shora uvedeného opatření se do obce přistěhovala asi 600 nových obyvatel, zpravidla Romů, kterým bydlení nově zajistili soukromí vlastníci bytů. Jaké jsou podmínky takového bydlení ? Vlastník bytové jednotky uzavře s novým nájemcem nájemní smlouvu, ve které stanoví nájem ve výši 250.-Kč za metr podlahové plochy – tedy nájem, který by i v Praze byl považován vysoký. . Tyto peníze mu samozřejmě nikdo nezaplatí, neboť tato částka uvedená v nájemních smlouvách slouží jen k tomu, aby se navyšovala úroveň „místně obvyklého“ nájemného, podle kterého úřady práce vyplácejí na bydlení na bydlení sociální dávky v tomto případě příspěvek na bydleni.
Zatímco v obecních bytech se v Sokolově platí podle kvality bytu 33.- až 65.- Kč za metr, úřad zde vyplácí jako příspěvek na bydlení 100.-Kč za metr podlahové plochy. Pokud takových bytů v obci vlastní pronajímatel několik set, snadno si každý spočítá jeho měsíční příjem.….
Nejde však o příjem jediný. Pronajímatel stanoví nízké zálohy na služby, čímž nájemcům po vyúčtování vzniká vysoký nedoplatek. I ten úřad, po předložení vyúčtování, zaplatí. Pokud byt není řádně vybaven úřad práce poskytne potřebnému nájemci na zařízení bytu až 65.000.-Kč. Když se ten po nějaké době vystěhuje, poskytne úřad na vybavení bytu stejnou částku novému nájemci znovu. Pronajímatel se o stav bytu starat tedy nemusí...
Jiný způsob jak získat snadno peníze od státu je existence „příbuzenských pěstounů“, kteří byli zřízeni proto, aby o opuštěné děti pečovala nikoliv cizí osoby, ale, pokud je to možné, některý příbuzný. Jaké je ro v praxi? V Sokolově je 200 takovýchto pěstounů. U některých existuje vážná pochybnost zda o svěřené děti skutečně osobně pečují . Jedna z nich takto „pečující“ o 4 děti, dostává měsíčně 69.000.-Kč…Pak .občan Sokolova, invalidní důchodce, který je podle dokladů vlastníkem 120 aut, se kterými ovšem jezdí jiní, kteří však za přestupky neplatí (to je přece povinností vlastníka), je jen dalším dokladem o nezbytné potřebě důkladné revize poměrů má-li být stát považován na právní a sociálně spravedlivý.