Vidím kolem sebe anarchii.

V našich sdělovacích prostředcích se už týden probírají problémy Policie ČR, její reorganizace, rušení UOOZ, odstoupení z funkce Roberta Šlachty, spekulace o tom, kde jsou příčiny současné vládní krize. Mezitím na Floridě zastřelí mladý člověk v baru 50 lidí, v Německu vyhází matka své tři děti z okna a pokusí se zabít. To jsou zprávy teď při obědě z internetu. A co se dozvíme večer v televizních novinách?
K problémům, které se dnes nabízejí k řešení, se vyjadřují experti, bezpečnostní technici, generálové, analytici a ekonomové, vládní poradci ke školství, k policii, spisovatelé, herci a ministři. A situace v západním světě, do kterého jsme hrdě vstoupili, se stále zhoršuje. A tak nebude dlouho trvat a lidi se budou oprávněně ptát. Když jsme se studenty, kterým je dnes více než 40 let, ukončili cinkáním klíčů vládu jedné strany a chtěli jsme demokracii, uvěřil by někdo, že na tom budeme v roce 2016 hůř než v roce 1989? Do řízení státu se postupně dostávala anarchie, časté změny zákonů, lustrační, církevní zákon a další, takže rozkrádání a zadlužování státu v režii mocných nikdo neřešil.
Nejedná se jen o desítky, ale o stovky nedořešených policejních kauz zasahujících do vysoké politiky, při kterých se nám ztratily státní podniky, uhelné doly, vodárny, strojírny, hutě, sklárny, knižní velkoobchod, Mototechna a další fungující podniky a s nimi stovky miliard Kč, o které zbohatli jen vyvolení antikomunisté.
A výsledky se dostavují. Na operace v nemocnicích čekají pacienti několik měsíců, někde se zdravotní péče lidem nedostává a nemocnice nemají peníze nebo jsou zadlužené. Školy neřeší vzdělávání nedostatkových profesí, takže ze soukromých škol vychází jeden magistr vedle druhého, kteří jsou v praktickém životě nepoužitelní, ale chybí technici, inženýři, vyučení řemeslníci, svářeči, zámečníci. V zemědělství řešíme sotva tak posekání trávy, která potom hnije v příkopech u silnice nebo nám přechází zrak z barevných lánů řepky olejné. Pole, kde bychom mohli očekávat sklizeň brambor, zeleniny, nebo obilí při jízdě po kraji téměř nikdo nepotká. České obchody nahradily supermarkety s nabídkou potravin, mléka, masa z dovozu. Dříve české ovoce, třešně, jablka máme z dovozu a banány hnijí v regálech.
Stát nemá žádnou koncepci svého rozvoje, zemědělství, energetiky, školství, zdravotnictví a je proto na místě otázka, co dělají na ministerstvech úředníci, v parlamentu poslanci a v senátu senátoři, kteří nenesou žádnou odpovědnost za současný stav morálky a bezpečnostní situace v zemi.
Podle sdělovacích prostředků už není nutné uctívat konec II. světové války a dokonce nám prý vadí neozbrojení motorkáři z Ruska, kteří jezdí od památníku k památníku a pokládají k uctění památky padlých ve II. světové válce věnce a květiny. Kontrastem k tomu je postoj sdělovacích prostředků a našich politiků k průjezdu napříč celým státem stovek amerických vojáků v tancích a obrněných vozidlech, kteří demonstrují válečné zbrojení se snahou se přiblížit co nejvíce na východ k Rusku. Nikdo nezná odpověď na otázku, proti komu zbrojíme a stavíme další vojenské základny a radary.
A tak je mi dost smutno z toho srovnání situace u nás v roce 1989 a dnes. A přiznám se, že dost trpím, když k tomu ještě na televizních obrazovkách vidím stále stejné lidi z politických stran, které jsou u moci prakticky celých 25 let. Vždyť mluví stále stejně a ani se nestydí za statisíce nezaměstnaných občanů, statisíce občanů v exekucích, a miliony lidí v chudobě, v beznaději, dokonce hladových a mnohdy i bez domova. Místo abychom pomáhali potřebným spoluobčanům, abychom se bránili napadání ze Západu z xenofobie a rasismu, my jenom mlčíme. Řeší ale někdo na Západě náboženskou nesnášenlivost, uřezávání hlav a upalování stovek lidí, kteří neudělali nic jiného než, že chtěli žít jinak?