Lidská práva a jejich ohýbání

15. 11. 2017

Je to zvláštní. Policie si nově nesmí, kromě oficiálních akcí, natáčet žádné osoby. Prý by to narušilo jejich »lidská práva« a princip ochrany osobnosti.

S tímto tvrzením jsme se v posledních měsících mohli setkat mnohokrát. V různých variantách. Vzpomínáte? Jistý muž na svém Facebooku zveřejnil fotku zloděje při činu. Lupič byl tak drzý, že se snažil vyloupit dům, i když v něm spali jeho obyvatelé. Ne zloděj, ale onen majitel-fotograf byl odsouzen.

Nebo jiný příklad. Odposlechy. Může je policie použít jako důkaz? Na to je rozporný názor. Ochránci lidských práv, vlastně i mezi soudci, jsou proti, ačkoli právě odposlechy mohou pomoci odhalit trestný čin. Přitom o odposlouchávání stejně musí rozhodnout státní zástupce. Jenže stop. Odposlech totiž narušuje práva zlodějů, vrahů, defraudérů, a to se nesmí. Jde přece o »lidská práva«. A to je hlavní odkaz, který nám tu zanechal sám Václav Havel a který tak umně rozvíjíme. Nesmí se fotografovat, nesmí se bránit svůj majetek, protože ten nebohý zloděj má svá práva a ta nelze narušit. Proto my, kteří se bráníme, musíme být odsouzeni, jinak by paní Šabatová, ombudsmanka par excellence, musela jistě zakročit.

Jak je to ale s právy těch, kteří byli v minulém režimu třeba členy Lidových milicí, sloužili jako vojáci v pohraničí nebo v některé ze složek, jež jsou dnes obestřené hrůzami? Oni ta práva nemají?

Četl jsem nedávno rozhovor s historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou. Mnohé z jeho myšlenek bych podepsal. Chápu, že by se ovšem nelíbily skalním ochráncům lidských práv, pro něž jsou tato práva kladivem na čarodějnice - přičemž ty čarodějnice je možné v zájmu jednostranně vykládaných »lidských práv« nahradit čímkoli. Jde mi však v tomto případě o Vondruškovu otázku: »A kdo řekl, že to, co máme, jsou ta správná lidská práva?«

Tuto otázku je třeba rozvinout dále. Je ještě možné pod dodržování lidských práv zařadit »hotelově vypadající záchytky« s asistentkami pomáhajícími opilce vést k vystřízlivění, o nichž nás minulý týden informovala televize? Mají odsouzenci za nejtěžší zločiny právo nepracovat, flákat se po věznici a vyžadovat, aby zde měli co největší pohodlí? Porušil jsem lidská práva nafilmováním řidiče, který mě málem srazil ze silnice, a pak záběry dal k dispozici policii? Jsem nepřítelem dodržování lidských práv a tvůrčí svobody, když »muzikál« Ovčáček čtveráček, jenž je reprízován v čase předvolebním, hodnotím jako snahu »kavárny« znevážit samotného současného prezidenta, a tím vlastně porušuji »lidská práva« muzikálových tvůrců? Neměl bych sám být souzen za to, že jsem o Mašínech psal jako o sprostých vrazích, a tím vlastně jsem porušil jejich »lidská práva«, protože oni přece všechno dělali »v zájmu svobody a demokracie«?

Neměla by mně paní Šabatová vysvětlit, co vlastně ta »lidská práva« skutečně jsou? Jinak si někteří z nás, počítaje mezi ně sama sebe, budou myslet, že hlavní roli hraje právo vlastnit a jemu je podřízeno všechno, včetně jistých osobních práv zlodějíčků, od nichž vede cesta k velkým zlodějům.

Autor: 
Petr Kojzar
Zdroj: 
ihalo.cz