Po vzniku samostatné Československé republiky se naše ekonomika nacházela v první dvacítce nejvyspělejších zemí světa. Od té doby se stále posouváme dozadu. Co musíme změnit, abychom tento trend dále neprohlubovali?
Česká republika disponuje malou a starou průmyslovou ekonomikou. Proto by se měla zapojit do mezinárodní dělby práce a modernizovat svou tradiční hospodářskou strukturu. Naši ekonomiku lze po všech změnách stále řadit k těm vyspělejším ve světě, dlouhodobě se však na žebříčku ekonomické úrovně mírně propadá. Jaké místo by měla česká ekonomika do budoucna zaujmout?
Pokud bychom se chtěli podívat, jak se pozice české ekonomiky ve světě vyvíjela v historii, předpokládá to mezinárodní srovnatelnost databází a tvorbu delších časových řad. Ekonomická úroveň se nejčastěji srovnává pomocí statistik hrubého domácího produktu na obyvatele. Podobné propočty provádějí zejména mezinárodní organizace jako OECD či Světová banka. Metodické vlivy vedou k odchylkám, delší časové řady ovšem ukazují trendy poměrně spolehlivě.
Ekonomika na území našeho státu se poměrně úspěšně etablovala po nástupu první průmyslové revoluce. Průmysl začal prosperovat v Anglii koncem 18. století (pojem la revolution industrielle použil poprvé v roce 1837 Louis Blanqui). Po skončení napoleonských válek se u nás nejrychleji rozvíjela především tovární výroba v textilním průmyslu, rostl také význam sklářství a papírenství. Tehdy se naše země poměrně rychle změnila ze zaostalé v průmyslově agrární oblast. V té době se u nás nacházelo sedmdesát procent průmyslové výroby celého mocnářství.
Celý článek zde.