Na hospodaření politických stran by měl podle novely volebních zákonů, které sněmovna propustila do závěrečného čtení, dohlížet nový nezávislý úřad. Proti jeho vzniku byl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Upozornil, že jde o vybočení z ústavního systému.
Hospodaření politických stran nyní kontroluje sněmovní kontrolní výbor. Nově by to měl na starosti pětičlenný Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
»Dostáváme se do debaty o tom, že politické strany bude kontrolovat jakýsi úřad, který je mimo ústavní systém. Kde se to chceme ocitnout? To je mi opravdu milejší rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu,« uvedl místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Fakt, že nad politickými stranami by měl být »někdo, kdo je čistý byrokrat«, je podle něj tak velké vybočení z ústavního systému, které se za celou dobu existence Československa, a také po roce 1992, nikdo neodvážil navrhnout. Filip zároveň varoval před dalším »ponížením politických stran«. »Porušujeme základní principy toho, jak má politika fungovat! Opakuji, nejde vůbec o politický názor jakékoli jednotlivé politické strany. To je otázka ústavního systému a jeho konstrukce,« zdůraznil Filip. Varoval, že pokud úřad nebude odstraněn z novely, tak »nikdy nemůžeme dosáhnout toho, že ústavní systém bude fungovat na principu svobodné soutěže politických stran, protože ty politické strany budeme byrokratickým způsobem neustále ponižovat«.
Cesta do pekel
»V čem je úřad, pokud bude zřízen, nezávislejší, než je patnáct členů kontrolního výboru, kteří dostanou mandát ve volbách?« zeptal se předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM). Navíc, jak dodal, každé čtyři roky se většina kontrolního výboru obmění. »Vy voláte pořád jenom po sankcích. Opravdu si myslíte, že ten úřad vám bude každých 14 dní jako politickým stranám udělovat tu tisícovou, tu desetitisícovou, nebo tu stotisícovou pokutu? To má být výsledkem zřízení toho úřadu? Myslím si, že to je cesta do pekel,« prohlásil.
Jeroným Tejc (ČSSD) navrhl, aby úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze. Ludvik Hovorka (KDU ČSL) navrhl úřad ze zákona vypustit.
O dohledu nového úřadu nad hospodařením politických stran hovoří novela volebních zákonů, s jeho zřízením ale počítá novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, kterou sněmovna rovněž postoupila do závěrečného čtení.
Novela omezuje výdaje na kampaně
Volební novela mj. omezuje výdaje politických stran na volební kampaně. V případě voleb do sněmovny budou moci utratit maximálně 90 milionů korun. V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat také kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města.
Ústavně právní výbor doporučil omezit volební kampaně prováděné nekandidujícími jednotlivci, firmami nebo spolky podporujícími kandidující strany či adepty. Museli by se u úřadu pod hrozbou sankce zaregistrovat a do kampaně by nesměli investovat více než 1,8 milionu korun v případě voleb do sněmovny.
Nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí by za porušení pravidel mohl ukládat pokuty až do půl milionu korun. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.