Cíl dnešního jednání je v podstatě jednoduchý – jde o to, abychom jednotným způsobem vstoupili do závěru horké části volební kampaně do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zdůrazňuji, že jde o jednotný postup. Samozřejmě je potřeba, abychom posoudili i všechny dokumenty, které jsou na programu našeho jednání, ať už jde o hodnocení přípravy a realizace volební kampaně, návrh postupu při volbě prezidenta, či o ekonomické otázky. Abychom si řekli, jestli máme na splnění toho, co chystáme do volební kampaně.
Je důležité, abychom při každém našem kroku si byli vědomi situace, která v ČR momentálně je, jak ji ovlivňuje dění v zahraničí, zejména současný stav, který je v Evropě. Jsme svědky toho, že bruselská byrokracie přitahuje šrouby, bez sebereflexe z brexitu se pokouší federalizovat Evropu, aniž by se k tomu občané jednotlivých národních států v EU mohli vyjádřit. Používají k tomu nejen vlastních rozhodnutí nevolených struktur, ať jde o Evropskou komisi nebo Evropskou radu, ale také Evropský soudní dvůr. Poslední rozhodnutí soudu EU, který nevyhověl ve věci kvót žalobě Maďarska a Slovenska, ukazuje na to, že evropská byrokracie se chystá donutit jednotlivé státy Evropy k tomu, aby se podřídily jejich byrokratickému karabáči.
Nestačí jim dokonce ani rozhodnutí tohoto soudu. Ještě bruselští byrokraté vyhlásili prostřednictvím komisaře, že pokud se nepodvolíme kvótám, tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko, ČR, obrátí se na Evropský soud s tím, že zmíněné státy nechtějí respektovat jejich rozhodnutí. To samozřejmě mění řadu názorů na situaci v Evropě, na potřebnost či nepotřebnost evropských institucí a na respekt k jejich rozhodnutím. Samozřejmě taková rozhodnutí nepřispívají ani k tomu, aby jednotlivé orgány národních států postupovaly shodně proti krizi, která je ohrožuje. Znovu opakuji, že největší ohrožení ČR, největší ohrožení Evropy a tedy nás jako občanů ČR, jednoho ze států EU, tkví v chaosu, který způsobuje dál existující a prohlubující se migrační krize. Nemůžeme si myslet, že když tady zatím migranty nemáme, že se nám je nepokusí, tedy ty státy, které ohrožuje migrační vlna, vnutit. ČR si nemůže dovolit neplnit základní mezinárodně právní postuláty zacházení s občany – lidmi. Nedovedu si představit, že tady někoho, kdo nám bude přesunut z Německa, Itálie, Řecka, zavřeme do detenčních zařízení a budeme ho držet pod zámkem. Tím bychom se provinili proti podstatnějším základním lidským právům a závazkům, které jsme mezinárodně-právně přijali. Proto je potřeba takové kroky odmítnout a jsem rád, že se nám to podařilo alespoň za KSČM udělat rychle. KSČM byla první ihned poté, kdy Evropský soud výše zmíněné rozhodnutí vyřkl. Také jsme myslím docela rozumným způsobem reagovali minulý týden, tedy ještě předtím, než byl rozsudek zveřejněn, na situaci ve Výkonném výboru.
Domácí situace kromě toho, že máme evropské ceny, které se neustále zvyšují, a české mzdy, které sice rostou, ale výrazně zaostávají za evropským průměrem, prohlubují společenskou krizi. Nelze uspokojit velké množství pracovníků v ČR, ať jsou to lidé z průmyslu, zemědělství, vědy, výzkumu nebo jsou to státní zaměstnanci. Samozřejmě nezlepšuje se současná sociálně politická situace v České republice. Politická krize je možná přítomnější než v jiných dobách, kdy s politickou krizí souvisela také výrazná krize ekonomická a společenská. Naše politická krize tkví v tom, že nikdo nebyl ochoten naslouchat návrhu KSČM na začátku letošního roku, když jsme jasným způsobem zdůraznili, že tato koalice není schopna dál řídit stát efektivně a skutečnými kroky, které nebudou neustále zpochybňovány jejich vnitřními spory. Současná vládní koalice nefunguje od prosince loňského roku a situace se zhoršuje právě tím, jak mezi sebou bojují o hlasy voličů před blížícími se volbami. Způsobem, který je nedůstojný normální politické soutěži stran. O rovnost soutěže už nikomu ze tří koaličních stran vůbec nejde. Příklady už jsem uváděl několikrát, nemyslím, že je nutné je opakovat.
Je pravda, že ostrý souboj uvnitř vládní koalice dává naději dříve druhému nejsilnějšímu politickému hnutí v ČR – Hnutí ANO vyhrát. Je pravda, že sociální demokracie stejně jako to udělala před 15 lety v roce 2002, se soustředila na politikaření, nikoliv na plnění volebního programu, slibů, které dala občanům České republiky. Opuštění politického programu je jasnou zradou na voličích a jejich zdůvodňování, ať už v Poslanecké sněmovně, prostřednictvím televizí, rádií či tisku, jsou nepravdivé. I ty nejpříznivější analýzy činnosti vlády konstatují, že vláda splnila sotva polovinu svých slibů, které dala ve svém politickém programovém prohlášení. Přestože měla dostatek hlasů, nebyla schopna prosadit ani polovinu toho, co lidem slíbila.
Co zejména koaliční partneři odvrhli? Odvrhli možnost, aby se lidé podíleli na rozhodování. Součástí koaličního politického programu – vládního prohlášení – bylo přijetí např. zákona o obecném referendu. To, že ho zamítli ve variantě, kterou předkládala KSČM, jsme mohli jako opoziční strana očekávat. Ale to, že odmítli projednávat vlastní návrh zákona, je realita. Nechtějí, aby jim lidé do toho mluvili. Zvykli si na své kabinetní rozhodování a na to, že jim to lidé odpustí. Ale jsem přesvědčen, že jim to nemůžeme odpustit a že jim to lidé neodpustí. To je také jedna z šancí KSČM na to, aby uspěla v těchto volbách.
Již několikrát jsem přirovnal současnou situaci k roku 2004, kdy KSČM v podstatě využila celý politický potenciál, který měla ve společnosti a v evropských volbách. Tehdy získala 20 % hlasů. Jsem přesvědčen, že i teď tento potenciál jsme schopni využít. Kdybych připomněl další body, které nesplnili – ať už jde o narovnání platů ve školství, jímž se budeme dnes také zabývat, ať už jde o rozšíření možností naší ekonomiky včera nepřijatým návrhem o zrušení zákona o zákazu vývozu do jaderné elektrárny v Busheru. To není o tom, že ho již před časem předkládala KSČM a byl tehdy zamítnut. Včera byl návrh zamítnuto i jako vládní návrh. A takových konkrétních příkladů bych mohl uvádět velké množství. Je evidentní, že tři koaliční politické strany nespojuje už vůbec nic, jen touha sedět v ministerských křeslech a pro lidi nic dělat nechtějí.
Jestliže bylo spočteno, že slibů ve vládním prohlášení bylo cca 150 a splnili jich 70, tak jen tento údaj svědčí o neschopnosti. My, v naší kampani, můžeme ukázat prostřednictvím našich kandidátů na to, že nejsou a nebyli schopni své sliby plnit, a dokonce ani to, k čemu se zavázali jako vláda vůči Poslanecké sněmovně, které je vláda odpovědna.
Situace doma je samozřejmě vládními stranami hodnocena tak, že došlo k velkému pozitivnímu posunu. Nikdo nezpochybňuje to, že tato vláda nebyla vládou takové demagogie a takové krize jako byla vláda Petra Nečase. Ale nikdo také nemůže zpochybnit, že tato vláda více slibovala, než dělala a že lhaní dosáhlo vrcholu. Zneužívání médií, policie, pro politické kroky, institucí k tomu, aby se opravdu nedostalo slova lidem, je také realitou. V této situaci dnes jsme a v níž nastupujeme do horké fáze naší volební kampaně. Kdo jsou naši soupeři? Jsou to ti, kteří programově stojí napravo od KSČM a těch je valná většina. Na levici stojí ve skutečnosti pouze KSČM. Všichni ostatní se hlásí k jakési formě podivného liberalismu. Nebo si řekli, že většina občanů ČR uvažuje napravo a že je možno je oslovit pravicovým politickým programem. Dám konkrétní příklad – v minulých dnech jsme měli diskusi ve veřejných médiích, byli jsme konfrontováni s těmi, kteří chtějí výrazným způsobem oslovit mladé lidi. S Piráty. A právě oni považují např. registr smluv za něco, co pomůže proti korupci. Ve skutečnosti si vůbec neuvědomují, že tento zákon, který prosadila tato vládní koalice díky TOP09, likviduje veřejný sektor. A budou říkat, protože mají rádi počítačové hry a sociální sítě, že tím, že se něco zveřejní, bude zabráněno korupci. Ne. Jenom zlikvidují firmy, které jsou v majetku státu, krajů, obcí nebo veřejného sektoru. Protože je jim uloženo více povinností, než mají soukromé firmy.
Opakuji to proto, abychom si uvědomili, že u všech programových soupeřů musíme jasně ukázat na to, že my stojíme za svým základním názorem. Jiní totiž mluví o lidech a my s lidmi. Jsme pro to, aby lidé měli všechna práva, aby byla prosazena skutečná suverenita lidu. Dám konkrétní příklad, jak dále postupovat ve zdravotnictví. Cožpak si myslíte, že hnutí ANO jde o to, aby tu byla nezisková zdravotnická zařízení? Nejde jim o to, protože Andrej Babiš se pustil do podnikání ve zdravotnictví. O co mu tedy půjde? Aby se udržely akciové společnosti, společnosti s r.o., které tvoří zisk. Ale my, když budeme připravovat jakýkoliv reformní krok ve zdravotnictví, ať na úrovni kraje či celostátní, tak nám jde o to, aby veškeré prostředky, které se vyberou na zdravotním pojištění, šly do léčení lidí. Nikoliv do odměn manažerů a.s., s.r.o., nebo do kapes vlastníků takových zařízení. A že ne všechna zdravotnická zařízení vlastní veřejný sektor, je jasné. Náš postup bude vždycky jiný, protože nám jde o to, aby systém fungoval pro to, pro co byl zřízen. Nikoliv pro to, aby někomu šly zisky z výkonů do kapes. A mohl bych uvádět příklady, které se týkají každé z těch 20 hlavních politických stran, protože těch dalších 31 nemá šanci, když nekandidují ve všech krajích. Nemají šanci překročit 5 % práh. A i to je součást naší argumentace, že politické strany, které kandidují jen v některých krajích, pouze zakrývají podstatu své kandidatury – to, že chtějí rozmělnit počet voličů tím, že nalhávají lidem, co by ve státě zařídily. Ve skutečnosti jim jde o to, aby část voličů odebraly politickým stranám, které mají zájem pro občany něco udělat, zejména KSČM.
Máme ještě jiné soupeře. Máme soupeře v politických stranách, které levicově mluví a pravicově jednají. Klasickým příkladem je sociální demokracie. Když se sociální demokraté na jaře letošního roku pokusili předložit návrh na to, že začnou realizovat svůj původní slib na diferenciaci daní, mj. nikdy nevyužili našich návrhů, které KSČM předkládala v Poslanecké sněmovně, tak se lekli mediální kampaně, kterou proti nim spustili vlastníci jak podniků, tak médií. Protože oligarchizace české politiky pokročila proti r. 2013 výrazným způsobem a i další miliardáři chtějí mít stejný vliv, jako má nyní Andrej Babiš. A je potřeba, abychom ty pouhé rétory, kteří se pokoušejí vyslovovat stejné názory jako říkáme my, usvědčili z toho, že to, co říkají, nemyslí vážně a nechtějí to udělat. Důkazů na to máme velké množství a myslím si, že sociální demokracie chyb, odmítnutých slibů, udělala víc než dost. A nejde jen o církevní restituce. Mj. to je také jeden ze slibů, který odhodila sociální demokracie a hnutí ANO při uzavírání volební koalice v r. 2014. A musíme si uvědomit, že všichni, kdo reálně uvažují, vědí, že o žádnou restituci nejde a že vám každý dar zdaní, ale dar za 160 mld. zdaněn není. Mj. realizace tzv. církevních restitucí ohrožuje stabilitu vlastnických poměrů nejen právnických osob, obcí, krajů, ale také právnických osob privátních, fyzických osob, které jsou zpochybňovány žalobami církevních kruhů.
To vše se nám podařilo dát do našeho volebního programu. V podstatě to, že jsme v březnu byli schopni schválit kandidátní listiny a že vedoucí kandidáti, stínová vláda, odborné zázemí a další členové odborných skupin zpracovali podklady a že poté jsme v červnu byli schopni schválit volební program, nám dává velkou šanci, že dnes, v horké fázi kampaně, každý z našich kandidátů může volební program znát. To nám dává šanci, abychom ho mohli i lidem vysvětlit. Máme naplněny všechny kandidátní listiny, bez chyb, včetně náhradníků. Všichni naši kandidáti jistě povedou kampaň ve prospěch celé strany. Stejně tak kampaň musí vést i volební štáby, předsedové městských, okresních, krajských výborů.
Nesmíme se v kampani dopouštět chyb. Největší chyba, jaké se můžeme dopustit, je nejednotný postup. Opakuji – nejednotný postup nám může zabránit v tom, abychom získali celý svůj potenciál. Žel, tak, jak projíždím Českou republikou a setkávám se s voliči, zatím jednotný postup všude nemáme. A proto chci, aby předsedové krajských a okresních výborů dbali právě na jednotný postup ve volební kampani, a to u všech kandidátů. Není možné, aby některý okres nevyvěsil plakáty kandidáta, který je z okresu na druhé straně kraje. Není možné, aby se vedla individuální kampaň na úkor jiného kandidáta z naší kandidátní listiny. Každý kandidát na naší listině má svého protivníka na kandidátních listinách jiných politických stran. To jsou jeho soupeři. Jsem příznivcem toho, aby každý usiloval o to, aby získal co nejvíce preferencí, ale nejdříve ve prospěch KSČM a pak teprve ve prospěch sama sebe. Nezpochybňuji individuální kampaňnikoho. Ta může pomoci získat pro KSČM další hlasy. Je za ní i kus poctivé práce. Ale musí být vedena ve prospěch kandidátní listiny jako celku. Žádám o to všechny předsedy krajských a okresních výborů, všechny vedoucí kandidáty, aby toto byla základní forma kampaně. Kandidujeme za KSČM. Zásadně trvám na tom, aby ten, kdo je na kandidátce KSČM, propagoval náš volební program, program, který KSČM schválila. Schválily ho všechny orgány, které za to byly odpovědné, včetně ÚV. Proto je volební program pro každého závazným a jeho zpochybnění považuji za útok na integritu KSČM. Jde o zásadní věc, protože všechna média, která působí na území ČR, budou využívat naši případnou nejednotu pro to, aby zpochybnily nejednotný postup k volbám. Je potřeba, abychom jasným způsobem za programem stáli a aby ho kandidáti znali. Samozřejmě je důležité, když jsme na volební akci, abychom dali prostor odborníkům na určitou oblast. To je v pořádku. Tomu říkám konstruktivní spolupráce.
Prosím zároveň volební štáby, aby minimálně jednou týdně upřesňovaly programy jednotlivých kandidátů, aby bylo jasné, kde kdo bude, abychom nevynechali žádnou obec, žádné místo, abychom byli schopni zajít za každým, kdo má zájem o náš volební program. Nepodceňujme žádné místo, žádný čas. Využijme každé možnosti, která se naskytne kandidátům, aby oslovili lidi. Těch příležitostí je velké množství, každý má nějakou profesi, je z nějakého místa, kde se organizují akce, které sice nemají souvislost s volbami, ale když tam přijdete jako kandidáti, jistě se vás rádi zeptají na to, co si o současné situaci myslíte a každý na to může odpovědět.
Není možné ani vynechat věci, které se zdají být jenom dílčí – rozhodnutí některých zastupitelstev – místních, městských, krajských, která se dotýkají práv občanů. Můžeme uvádět mnoho příkladů, jak se zachovala zastupitelstva, která jsou vedena pravicí, k tomu, jak se starají o lidi na začátku školního roku, jak se dokončují komunikace, jakým způsobem se rozhoduje o stavbách, o likvidaci některých věcí apod. Jsem přesvědčen, že vyhledávání témat, která jsou pro lidi důležitá, je také součástí toho, že si hledáme možnost, jak propagovat volební program KSČM. Nejsme politickou stranou, která by se soustředila na nějaký úzký výsek života společnosti. Náš program pokrývá celou společnost, všechny problémy. Jsem přesvědčen, že neopomenutí, nepodcenění místa, času, situace je velmi důležité. A musíme udržet priority našeho volebního programu – mír ve světě, bezpečnost doma a spravedlnost.
Myslím si, že vystoupení, která byla na začátku volební kampaně v médiích, se podařila. Byli jsme schopni říct naše stanoviska k migraci, naše stanoviska k tomu, že chceme revidovat privatizační proces, chceme se zabývat církevními restitucemi, chceme se podílet na tom, aby byl ve světě mír. Jsem přesvědčen, že náš postup, i když má jistě i řadu nedostatků, jako každá lidská činnost, jsme schopni po dnešním zasedání sjednotit tak, že se chyb vyvarujeme, půjdeme jednotným způsobem za naším cílem. Uspět a zvýšit autoritu KSČM v české společnosti. Jsem přesvědčen, že na to máme dost sil, dost schopných lidí a kandidátů, organizované volební štáby a také vůli v těchto volbách výrazně uspět a posílit tak nejen náš vliv v ČR, ale udělat všechno pro to, aby celé komunistické hnutí v Evropě bylo posíleno. Protože nejen v ČR jsou letos volby.