Již šestým rokem český a slovenský národ trpí pod jhem nacistické okupace. Z českého státu se stal protektorát a slovenský stát se stává satelitem nacistické říše s mocným vlivem Maďarska. Rudá armáda nezadržitelně postupovala Ukrajinou a Běloruskem. Rychlost jejího postupu umocňuje poznané hrůz napáchané nacisty. Již to samo posilovalo touhu pomstít se těm, kdož nelítostně pálili a vraždili. Ozvěna toho všeho překračovala místa frontových bojů.
V srpnu 1944 na Slovensku velmi rychle narůstala revoluční situace. Charakterizovala jí stoupající aktivita partyzánského hnutí za podpory širokých vrstev obyvatelstva. To vše se ale dělo k nelibosti londýnské vládní emigrace. Na Slovensko se přesunují partyzánské skupiny z Polska, ale i z Moravy. Jsou sem vysazovány nové partyzánské skupiny za Sovětského svazu. Na Slovensko se přesunuje čs. paradesantní brigáda a letecký pluk. Neschopnost luďácké (klerofašistické) vlády vládnout je překonávána aktivitou KSS a národních výborů. Na středním a východním Slovensku vznikají partyzánské brigády a dokonce jsou vytvářeny celé partyzánské oblasti. Tato situace je pro tehdejší slovenskou vládu neudržitelná a zvou na Slovensko německou armádu. Vše probíhalo neuvěřitelně rychlým tempem. Vlastní německá okupace byla zahájena 29. 8. 1944 (německá armáda odzbrojuje slovenské vojsko a obsazuje Dukelský průsmyk) a tentýž den spontánně propuká Slovenské národní povstání. Rozhodující vliv na celkové dění má Komunistická strana Slovenska, která poprvé vystupuje jako vládní strana. Slovenská národní rada dne 1. 9. 1944 vyhlašuje obnovu Československé republiky a také oznámila, že je jediným orgánem oprávněným vystupovat jménem slovenského národa. Jednoznačně byly odmítnuty pokusy buržoazního odbojového proudu o prostou obnovu předmnichovského stavu Československa a byla vyhlášena zásada rovnoprávného vztahu Čechů a Slováků. Po řadě těžkých bojů s těžkými zbraněmi vyzbrojenou německou armádou, bylo SNP nuceno přejít k partyzánskému způsobu boje v horách a v tomto stavu se pak postupně spojuje s postupující Rudou armádou
Slovenské národní povstání se jednoznačně stalo počátkem národní a demokratické revoluce v Československu, výsledkem masového lidového hnutí. Nacisté se všemožným způsobem snažili zabránit rozšíření SNP na Moravu. Povolané represivní síly však nebyly schopné zabránit všemu, ale pro povstaleckou akci v českých zemích ještě nedozrály vhodné podmínky. Jednou z mnoha příčin byla i stále velká vzdálenost od východní fronty a to rozhodující měli stále v rukách nacisté. Partyzánské hnutí v českých zemích však posiluje i přes tvrdou represi. Velmi krutě bylo postiženo vedení KSČ a vůbec činnost i nekomunistických ilegálních organizací. Přes to všechno je vliv SNP na revoluční hnutí v českých zemích neoddiskutovatelný a odpor proti nacistům a kolaborantům vzrůstá. Vzrůstá ale také aktivita různých zrádců. Prostě odpor se profiluje a revoluční „výbuch“ na sebe nedá dlouho čekat.
Pro poválečný vývoj Československa má Slovenským národním povstáním velký význam uznáním nutnosti nového uspořádání československého státu na zásadách rovnoprávnosti českého a slovenského národa.