Z. Maršíček: K problematice sociálního vyloučení a programu začleňování

20. 7. 2017

Sociální vyloučení se stává v ČR stále závažnějším problémem. Jako velmi závažný problém se jeví ta skutečnost, že se lidská chudoba stává v České republice velmi žádaným předmětem obchodování. A nejedná se pouze o lichvu, která je jedním z nejtypičtějších jevů v sociálně vyloučených lokalitách. Právě na obyvatele, žijící v sociálně vyloučených lokalitách, se soustředily i realitní kanceláře či »běžné« finanční subjekty. Jsou si totiž vědomy toho, že pokud klient půjčku nebude splácet, dostanou - »díky« zabavení sociálních dávek - své peníze zpět. Chudí lidé se tak pro ně stávají těmi nejperspektivnějšími zákazníky.

Mezi příčiny můžeme například zahrnout ztrátu pracovních návyků z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti (což je zvláště nebezpečné u absolventů škol, kteří nemohou sehnat práci), orientace na okamžité uspokojení potřeb vyplývající z dlouhodobé frustrace či apatie a nízká motivace k řešení vlastních problémů. V mnoha případech dochází k opatřování prostředků nutných k uspokojení základních potřeb ve sféře šedé ekonomiky a černého trhu práce, kdy nejenže dochází k finančním únikům státu, ale zároveň jsou takto zaměstnaní lidé vystaveni rozmarům jejich zaměstnavatelů, nemají žádná práva a jsou finančně vydíráni. V důsledku nezaměstnanosti je i výrazně snížena možnost zajistit si adekvátní bydlení a dodržovat zdravý životní styl, což opět zvyšuje riziko projevů sociálně patologických jevů.

Sociálně vyloučené lokality jsou také obecně spojeny s vyšší mírou kriminality, než je celorepublikový průměr. Kriminalita v sociálně vyloučené lokalitě mívá často svou specifickou podobu. Nejčastěji si ji můžeme představit jako pyramidu, na jejímž vrcholu stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení. Jde o lichváře, drogové dealery, podvodníky, kuplíře. Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit pak bývá oběťmi trestné činnosti těchto osob. Specifikem je, že tato kriminalita je často latentní a zůstává skryta i před zraky policie.

Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit jsou zároveň jedním z cílů nenávistných projevů příznivců krajní pravice. Odstranění současné katastrofální situace, která může přerůst i v sociální nepokoje, je nutně urgentním společným úkolem pro stát, kraje a obce. Základem je však prevence.

KSČM musí v této oblasti požadovat nejen zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, ale trpělivě vysvětlovat příčiny možných konfliktů v systémových, sociálních, ekonomických a následkem toho i dalších oblastech. Konkrétně jde rovněž o podporu asistentů prevence kriminality. Asistenti by se neměli zabývat pouze prevencí v oblasti přestupků a trestných činů, ale také by měli být jakýmsi »přemostěním« mezi lidmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách a policií. Především by se mělo jednat o navázání důvěry a boření předsudků na obou stranách. Dále jde o podporu poskytovatelů sociálních služeb. Zde jde o zařízení pro děti a mládež, organizování a naplňování volného času dětí, kontaktní centra a služby pro drogově závislé. KSČM se chce zaměřit zejména na takové oblasti, kterými jsou podpora vzniku nových pracovních míst, podpora zaměstnavatelů, a naplňování existujících průmyslových zón, vytváření míst na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a podporu vzniku sociálních firem.

Důležité je také přizpůsobení možností rekvalifikací s ohledem na poptávku lokálního trhu práce a podpora poskytovatelů sociálních služeb, dluhového, finančního poradenství a finanční gramotnosti. V oblasti bydlení bude také potřeba zpracovat politiku bydlení jako součást rozvoje každé obce. Dále pak na udržení optimálního počtu bytů ve vlastnictví obce městského typu. Tím předcházet vyčlenění některých skupin občanů nebo vzniku ghett. Tvrdě se postavit proti spekulantům s byty a proti zneužívání sociálních dávek všeho druhu. Pozornost věnovat vhodnému vymezení lokality pro výstavbu bytů v územním plánu každé obce. Výstavbu družstevních domů a bytů provádět na neziskovém principu s pomocí Státního fondu rozvoje bydlení a stavebního spoření. Pro financování oprav, modernizaci a rekonstrukci obecních bytů využívat výnosy z prodeje nepotřebných obecních bytů a z nájemného. Pro generální opravy panelových domů a regeneraci sídlišť využívat finanční prostředky ze Státního fondu rozvoje bydlení i z programů EU.

Důležitá je také podpora spolupráce nestátních neziskových organizací, orgánů sociálně právní ochrany dětí, pracovníků škol, školských zařízení, pedagogicko-psychologických poraden, případně i Policie ČR a dalších tak, aby byla zajištěna koordinovaná činnost všech, kdož vyvíjejí podpůrnou činnost v sociálně vyloučených lokalitách.

Autor: 
Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra za KSČM
Zdroj: 
FB Z. Maršíčka