Zcela zaplněný Dům kultury ve Žďáru nad Sázavou. Slavnostní nálada. Desítky hostů a přátel i ze zahraničí, 64 slavnostních praporů, husitský chorál… A slova dokládající vlastenectví, hrdost a čest všech členů a příznivců Klubu českého pohraničí. V sobotu oslavila tato nejmasovější česká vlastenecká organizace důstojně čtvrtstoletí od svého vzniku.
Má za sebou léta dynamického rozvoje a aktivní činnosti s lidmi všech generací, léta zápasu a bojů proti lžím a záměrnému zkreslování dějin, pomlouvání a špinění tvořivé práce. »Z chomutovských jisker a severočeského malého plaménku se v historicky krátkém časovém období rozhořely desítky vlasteneckých plamenů, které neuhasily ani bezohledné útoky vlastizrádných nepřátel,« je uvedeno v Provolání účastníků celostátního shromáždění k 25. výročí vzniku Klubu českého pohraničí (KČP).
Vlastenecký hlas zazněl již 21. května 1990 z Chomutova, kdy se nevelká skupina komunistů usnesla založit, jako výraz protestu proti narůstající hrozbě germanizace v důsledku oživování německého revanšismu, vlasteneckou organizaci s názvem Klub přátel českého pohraničí. Byli to František Baňka, Jan Hrdlička, Michal Karolín, Jaroslav Konečný, Jan Kováč, Anna Maňásková, Jaroslav Pospíšil, Karel Prokš, Emílie Řapíková a Václav Šedivý, připomněl v úvodním vystoupení předseda Národní rady KČP Rudolf Peltan. Registrace klubu proběhla v červenci 1992. »Do úrodné půdy naší země byly zasazeny kořeny mohutné české lípy, která v průběhu růstu vytvářela větve košatého stromu, jímž je dnešní KČP,« pokračoval Peltan. Nyní má KČP organizace ve všech krajích České republiky a ve většině okresů, dva oblastní kluby fungují na Slovensku, má příznivce také v Německu. V jeho řadách působí lidé organizovaní v různých politických stranách a hnutích, které však spojuje vlastenecký program.
Významné bylo shromáždění bývalých čs. pohraničníků na pražském Smíchově v roce 1997, po němž následovala výzva »KČP volá bývalé i dnešní strážce hranic do svých řad«, jež přivedla do klubu nové členy. »Ti svou věrnost ideálům, kterým sloužili, potvrdili účastí na 1. celostátním setkání čs. pohraničníků v roce 2001 v Poběžovicích u příležitosti 50. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic,« zmínil ve svém ohlédnutí za historií klubu předseda NR KČP.
Dopis od prezidenta
Prezident republiky Miloš Zeman, který byl na shromáždění pozván, zaslal dopis, jehož znění přečetl předseda Ústřední rady politického hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita Jaroslav Štefec. »Velice si cením vaší činnosti. Toho, že v této složité mezinárodně politické situaci rozvíjíte na základě našich nejlepších národních tradic zdravé vlastenectví, důsledně bojujete za posílení suverenity, důvěryhodnosti a bezpečnosti naší České republiky,« napsal prezident a popřál, aby se klubu dařilo plnit cíle a úkoly, které si před sebe klade.
KČP spolupracuje s řadou vlasteneckých a pokrokových organizací: s KSČM, Slovanským výborem ČR, ČSBS, LKŽ, Společností Ludvíka Svobody (SLS), Vlasteneckým sdružením antifašistů, KSM, Společností česko-kubánského přátelství, Klubem Rusko, spolkem Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, Asociací Vojáci proti válce ad., jejichž zástupci vystoupili na shromáždění se zdravicemi. V předních řadách určených pro hosty zaujali své místo i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna či bývalý účastník misí NATO a odpůrce paktu Marek Obrtel.
Na celostátním shromáždění KČP byl představen nový prapor klubu.
Nositelé českých národních zájmů
»Nepřestávejme bojovat za to, co je správnější než to, co se v naší republice děje,« vybídl armádní generál Miroslav Vacek, jenž se s velkou úctou vyslovil k poslání ochránců hranic. Přítomné pozdravil primátor Svidníku Ján Holodňák. Přijel z města, na jehož území se nachází jediná socha hrdiny dvou světových válek a prezidenta ČSSR Ludvíka Svobody v bývalém Československu.
»ČR stojí na historické křižovatce. Je tu ohrožení míru, rostoucí militarizace, eskalace napětí… Proto je důležité najít to, co nás spojuje, a táhnout za jeden provaz,« vyzval ve svém příspěvku místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš. I když premiér Bohuslav Sobotka řekl, že cesta dvou lidoveckých členů vlády na 68. sudetoněmecké dny není se souhlasem vlády, lze to chápat jako tolerování, upozornil Dolejš a odsoudil výrok chebského starosty, který měl pohraničníky hrubě slovně napadnout. »Jestliže naše republika přistoupila v 50. letech k vojskové ochraně hranic, tak to bylo v důsledku studené války, a takové urážky si pohraničníci nezaslouží.«
O slovo požádali i další poslanci KSČM. Po nadbíhání Václava Havla a jeho omluvách odsunutým Němcům došly věci tak daleko, že nejen katoličtí preláti a lidovci, ale i lidovečtí členové vlády jezdí na sudetoněmecké srazy, uvedl Miroslav Grebeníček a označil to za vlastizradu. Zopakoval, že odsun bývalých čs. Němců po druhé světové válce se uskutečnil kvůli tomu, že drtivá většina z nich, vyzbrojená fašistickou ideologií, rozbíjela ČSR. »Vy, kteří se hlásíte k obraně české státnosti, kteří jste se nenechali umlčet a zastrašit, jste nositeli českých národních zájmů,« zakončil Grebeníček.
Mír a vlastenectví zosobňuje také Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, které zastoupil na shromáždění jeho předseda, poslanec KSČM Stanislav Grospič. Ten se právě vrátil z všeslovanského sjezdu v Moskvě. Vlastenecky cítící organizace musejí i podle něho hledat ve jménu suverenity států slovanských národů a míru ve světě společnou řeč. »Nelze dopustit, aby Slované proti sobě válčili,« zdůraznil Grospič. Účastníky pozdravil též poslanec Josef Zahradníček.
K semknutí se ve jménu společného cíle všech vlasteneckých sil, kterým je historická pravda, vyzval předseda ČSBS Jaroslav Vodička. Se zdravicí, v níž zazněl speciální pozdrav od profesorky Zoe Klusákové Svobodové, dcery Ludvíka Svobody, vystoupil předseda SLS Ludvík Engel.
Ocenění
Akce měla slavnostní ráz. V jejím průběhu byl v doprovodu čestné jednotky pohraničníků předveden nový velký klubový prapor. Za práci na poli prosazování historické pravdy byli oceněni zasloužilí členové KČP i hosté. In memoriam obdržel za statečnost vysoké klubové vyznamenání student Petr Vejvoda. Zvláštní poděkování vyjádřil Peltan těm členům KČP, kteří pracují s mládeží. Mezi nimi možno vyzdvihnout například spolupracovníka Haló novin Miroslava Maršálka. Velké ocenění patřilo iniciátorům pomníků všem ochráncům státních hranic na Cínovci, v Krásné u Aše, pomníku armádního generála Ludvíka Svobody v Hroznatíně a pomníku antifašistům v Chebu, které byly realizovány v uplynulých letech.
Nenecháme se umlčet
V závěrečném Provolání celostátního shromáždění KČP ve Žďáru nad Sázavou, které přijalo všech více než čtyři sta zúčastněných, byla zdůrazněna trvalá podpora prezidentských dekretů a odmítnutí zkreslování a přepisování dějin ve sdělovacích prostředcích i rádoby vědeckých publikacích a školních učebnicích. »Rozhodně odsuzujeme podlézavou a vlastizrádnou politiku novodobých českých kolaborantů, ministrů české vlády Daniela Hermana, Pavla Bělobrádka a Michaely Marksové ad., kteří s podporou předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky zaprodávají české národní zájmy a krok za krokem uvolňují cestu neoprávněným požadavkům představitelů sudetoněmeckého landsmanšaftu.«
Účastníci nesouhlasí s provokativními průjezdy americké armády přes ČR za účelem »arogantní prezentace vojenské síly s cílem vyhrotit situaci v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině. Těmito nebezpečnými válečnickými manévry je ohrožen mír a spolupráce mezi národy Evropy a Ruska«. Nesouhlasí také s podřízením složky Armády ČR pod bundeswehr, odsuzují terorismus, vraždy a násilí, neřízenou a chaotickou migraci běženců z Afriky a Blízkého východu.
KČP je připraven ke spolupráci se všemi, se kterými nalezne shodu či podobnost cílů a zájmů. »Nenecháme se umlčet. Lidé, bděme a braňme se. Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou celá naše vlast!« zakončil tradičním heslem hraničářů předseda NR KČP Rudolf Peltan.