Kalichy nenávisti proti končícímu prezidentu Zemanovi začínají přetékat, i když se hlava státu v poslední době havloidním fialovcům snažila velmi přiblížit. Dnes opět komentář za komentářem kritizuje prezidenta, a když už chybí náboje, pak se velké politikum dělá z pozvání do Vladislavského sálu.
Zeman, jak známo, nenechal poslat pozvánky předsedovi Senátu Vystrčilovi a předsedkyni Sněmovny Pekarové Adamové. Zdůvodnil to tím, že jeho předchozí jarní pozvánku ignorovali a ještě svou neúčast zdůvodňovali protestem proti jeho tzv. »předchozím proruským postojům«. Tím vlastně znehodnotili samotný akt odevzdávání řádů a vyznamenání a využili ho k hlásání svých vlastních politických postojů. Sice bychom mohli i v tomto případě použít současnou argumentaci momentálně vládnoucích politiků a mainstreamových médií, i ve vztahu k nim samým, ale to by se asi jmenovaným moc nelíbilo. Přesto by to bylo, pokud akceptujeme současnou havloidní demagogii, správné.
Miloš Zeman prý tím, že některé představitele na Hrad nepozval, porušil zvyklosti, dělá si s parlamentní demokracií, co chce, je proti svobodným názorům a tedy i proti svobodě, Ústavě, atd. Prostě a jednoduše: není demokrat. Punktum! Moc si dovoluje.
Před půl rokem pozvánky na odložený akt předání vyznamenání dostal každý. I většina kritiků Zemanových postojů. Předsedové komor však své odmítnutí účasti zdůvodnili v médiích. Prostě nechtěli přijít, ale urazit. A tak urazili.
Nyní to otočme. Zeman Pekarovou Adamovou, Vystrčila a další, kterým tentokrát neposlal pozvánku, přece jen pozve. To bude »voda na jejich mlýn«. Mohou ji totiž opět, buď se stejným zdůvodněním, jaké použili na jaře, nebo s jakýmkoli jiným urážejícím osobně prezidenta, odmítnout. Bude to jejich politické gesto směrované nejen k havloidním voličům, ale i do eurounijního zahraničí. Prostě sdělení, že jen oni tu jsou jako ochránci svobody a demokracie či jednoty Evropské unie a Zemana už dávno odvrhli jakožto člověka, jenž ji narušuje.
Jenže prezident tuto taktiku pochopil a prostě je předešel. Pozvánku jim tentokrát neposlal. Urážlivé gesto ji odmítnout najednou pozbylo svůj smysl. Musí to mrzet, rozčílit, ale je to fakt. Ztratili totiž možnost prezidenta znovu urazit. To jistě muselo oba a další nepozvané pozvednout z jejich židlí.
28. říjen by měl být pro nás všechny posvátným datem. Bude oslaven i bez nepozvaných. Kdyby se média nepokoušela obnovit kauzu z jara, tedy pyšné odmítnutí účasti zmíněnými potentáty nějak vzkřísit, nevěděli bychom nic o nepřítomnosti toho či onoho a to by muselo naštvat. Nezbylo než organizovat »mnoho povyku pro nic«. Jenže k čemu to bude? Gesto z jara totiž opravdu za této situace nelze zopakovat.
Myslím, že však Zeman dokázal, že přece jen byl občas i prezidentem, který se umí postavit politikáříčkům, kteří myslí, že jsou něčím, čím však nejsou. Proto jim, zjednodušeně řečeno, »zatnul tipec«. Předešel je. A to opravdu, ale opravdu, vím, že se opakuji, musí mrzet, že, paní Pekarová Adamová a pane Vystrčile?