6. července si občané každoročně připomínají v Táboře výročí upálení mistra Jana Husa. Tak tomu bylo i letos v roce 602. výročí této tragické události. Jihočeští komunisté v dopolední části shromáždění připravili seminář na téma: Jan Hus a jeho odkaz pro současnost. Hlavní referát přednesl místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. Jeho vystoupení doplňovali další účastníci semináře, kterými byli emeritní farář Rostislav Kotrč-Církev československá husitská, pplk. Ivan Kratochvíl-Českoslovenští vojáci v záloze za mír, teolog archimandrita Marek Krupica-pravoslavná církev, místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš a předseda Jihočeského krajského výboru KSČM Petr Braný. Seminářem a diskusí provázela Helena Suchá-výkonná ředitelka Knihovny a vzdělávacího centra Miloslava Ransdorfa. Účastníci dvouhodinového semináře se v zaplněném sále místní restaurace aktivně zapojili do moderované části diskuse a pokládali řadu doplňujících otázek.
Mezi účastníky semináře byla patrná shoda na základních tézích odkazu mistra Jana Husa pro současnou dobu. Mistr Jan Hus otevřeně kritizoval mravní úpadek církve a zde nacházíme jistou paralelu se současností. I dnes pravda stále vadí některým mocným. Jak uvedl Rostislav Kotrč: „Kdo pravdu říká, hlavu si občas rozbíjí“. Ale oproti století patnáctému má lid více reálnějších možností jak se bránit.
Často padaly otázky na majetek a mamon církví (církevní restituce) a co by tomu mistr Jan Hus říkal dnes. Odpověď byla jasná a přímá. Hus odsuzoval hromadění majetku církví a odpustky zvláště církevními hodnostáři atd. I dnes se můžeme odkázat na čtyři pražské artikuly mající původ již v roce 1419-1420. V této souvislosti lze zmínit zákaz světského panování kněží a to zahrnuje i zákaz hromadění majetku a panování nad ním.
Z hlediska přípravy voleb, kontaktů s voliči a jejich oslovování připomněl Petr Braný význam jasné a srozumitelné komunikace s nimi tak, jak to uměl mistr Jan Hus ve svých kázání.
Důstojník armády Ivan Kratochvíl poukázal na význam, vojenskou sílu vzepětí lidu - husitů a připomněl význam spravedlivé války a jejich válečného umění, když český národ žádný cizák neporazil.
Připomeňme si na závěr, že pět set let po Husově smrti se k jeho odkazu přihlásil i Tomáš Garrigue Masaryk, který v ženevském exilu na Husových tezích postavil program naší národní samostatnosti. I náš seminář a diskuse o aktuálním odkazu mistra Jana Husa pro současnost byl naším příspěvkem k navázání na tento odkaz, který více ocenil tzv. mateřský východ, když počátkem třetího tisíciletí považuje Jana Husa za svatého pravoslavná církev, třebaže bez oficiálního svatořečení.
Fotogalerie
