O stavbě zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) budou moci občané rozhodnout v místním referendu, které se uskuteční souběžně s parlamentními volbami 3. a 4. října 2025. V souvislosti s tímto zařízením, které chce město Písek spolu se Strakonicemi vybudovat u písecké teplárny, se objevuje řada protichůdných informací. Starosta Michal Čapek se v našem rozhovoru pokusil některá témata související s budováním spalovny objasnit.
Proč chce město Písek vybudovat ZEVO?
V blízké budoucnosti nás čeká zákaz skládkování energeticky využitelného odpadu a také konec spalování uhlí. Stavbou ZEVO bychom se vypořádali s oběma výzvami. Měli bychom zajištěno nakládání s komunálním odpadem a zároveň bychom mohli v teplárně odstavit uhelný kotel a nahradit ho teplem z odpadu, jako je standardem po celém světe. V případě vlastního ZEVO budeme mít pod kontrolou cenu za likvidaci odpadu a zajištěný stabilní přísun paliva, což u jiných zdrojů není možné.
V poslední době se objevují tvrzení, že ZEVO je ekologickou a ekonomickou katastrofou.
Často jde buď o neznalost, nebo o vědomou manipulaci. Opakovaná lež se může časem tvářit jako pravda, a proto je nutné uvést fakta. ZEVO je ve všech směrech ekologičtější než stávající uhelný kotel. Zatímco stavba uhelné elektrárny v centru města je dnes nepředstavitelná, ZEVO fungují v mnoha evropských městech, i v jejich centrech.
Proč považujete ZEVO za ekologičtější než uhelný zdroj?
Uhelné zdroje jsou významným zdrojem znečištění. Moderní ZEVO, která fungují v Evropě, Japonsku, Jižní Koreji či Singapuru, dosahují podle měření mnohem lepších hodnot všech emisí – prachových částic, furanů a dioxinů. Města, která mají ZEVO, jsou ve srovnání s těmi, která mají uhelné teplárny, mnohem čistější. To nejsou reklamní slogany, ale tvrdá data z kontinuálních měření. Je to jako srovnávat Škodu 120 s moderním hybridem.
Jaké má ZEVO výhody z ekonomického hlediska?
Topit musíme a odpad likvidovat také. U běžného paliva (např. plyn či štěpka) platíme za jeho nákup, u ZEVO je to naopak – palivo dostaneme, a ještě nám za to zaplatí. Teplo a elektřina z odpadu navíc snižují náklady a závislost na dovozu paliv.
A co tvrzení, že Písek nemá dost odpadu a bude nutné ho dovážet. Je to pravda?
Palivo by se dováželo zhruba z okruhu 50 kilometrů. Dnes také nemáme vlastní uhlí ani plyn a dovážíme je z velkých vzdáleností, často přes půl světa. Tento argument je tedy lichý – Písek nemá žádný lokální zdroj energie, netěžíme ani uhlí, ani plyn, palivo vždy musí přivézt odjinud.
Michal Čapek: Rozhodnutí o výstavbě ZEVO je rozhodnutím o budoucnosti Písku na příští desetiletí. Buď se město vydá cestou soběstačnosti, stabilní ceny tepla a energetického využití odpadu, anebo se stane stoprocentně závislým na třetích zdrojích, které nemůžeme žádným způsobem ovlivnit. Jakékoliv jiné řešení je méně ekologické, méně ekonomické a zároveň by znamenalo výrazné omezení dalších investic města. ZEVO je tedy významným infrastrukturním projektem, ale především strategickou volbou, která rozhodne o tom, zda bude mít Písek budoucnost ve svých rukou.
Někde se objevuje tvrzení, že státy od spaloven ustupují.
Opak je pravdou. Od roku 2000 počet ZEVO v Evropě stabilně roste a za posledních 20 let se zvýšil o zhruba 200 provozů. Obecně jsou tato zařízení podporována, to dokládá i schválená dotace ve výši 1,3 miliardy korun.
Co bude s popelem a zbytky po spalování? Budou se vozit na skládku ve Smrkovicích?
V žádném případě. Podmínkou EIA je, že se odpad na skládku do Vydlab vozit nebude. Již je dohodnuto jeho odvážení na skládku do Vodňan. Struska se může dále využít jako stavební materiál, což už se běžně děje.
Jak ZEVO ovlivní dopravu v okolí?
Pokud ZEVO nebude, doprava se ve Smrkovicích zvýší, protože by se odpad ve stejném množství vozil na skládku Vydlaby a odtud do jiných spaloven. Doprava odpadu do ZEVO bude pouze v úseku mezi Družbou a teplárnou, to je pro Smrkovice významné odlehčení. Pro představu, Smrkovicemi dnes denně projede 1 300 vozidel, na ulici Pražská je denní frekvence přes 12 000 vozů, a to přímo pod okny lidí, já dopravu v řádu nižších desítek v neobydlené čtvrti za problém nepovažuji.
Jak by se stavba ZEVO promítla do ceny tepla?
Velmi zjednodušeně lze říci, že pozitivně. Pokud nepostavíme ZEVO, budeme muset uhelný kotel nahradit jiným adekvátně výkonným zdrojem. Teplárna by musela postavit pravděpodobně druhou kogenerační jednotku na plyn. Teplo z plynu by bylo výrazně dražší, jeho cena je nestabilní a jste závislí na jeho dovozu. Ani štěpka není řešení, již nyní jí je nedostatek a poptávka po ní stoupá, je jí méně a její cena se zvyšuje. Zato přísun odpadu je stabilní a cenu určuje samotná společnost ZEVO. Benefitem je, že za převzetí paliva dostaneme zaplaceno. Oproti stávajícímu stavu nelze očekávat pokles ceny, ale při srovnání ZEVO s dalšími alternativami vychází odpad jako zdroj tepla výrazně výhodněji. Povolenky se budou týkat všech zdrojů, v tom si uhlí, plyn, štěpka či odpad nemají co vyčítat. Takže pokud na misky vah položíme plyn, štěpku a odpad, pak pro konečnou cenu tepla pro naše občany vychází nejlépe jako zdroj odpad.
Jak bude projekt financován?
Je přidělena dotace i předjednán úvěr. Poskytovatel dotace i úvěrující banky projekt podrobně prověřily a považují jej za perspektivní. Z rozpočtu města by nemusely být vynakládány žádné prostředky, dle nabídek by ani město nemuselo být ručitelem. Přijít o dotaci ve TÉMA 7 výši 1,3 miliardy korun z programu HEAT Modernizačního fondu by byla obrovská f inanční škoda pro město a jeho občany.
Co se stane, pokud se ZEVO nepostaví?
Museli bychom postavit nový zdroj tepla, pravděpodobně další plynový kotel. Investiční náklady dle aktuálně budovaných zařízení se pohybují mezi půl až tři čtvrtě miliardou korun. Vzhledem k investicím teplárny, jako jsou obměna všech rozvodů, kotel na štěpku, kogenerační jednotka, by bylo nutné tento kotel financovat městem. To by si s ohledem na další infrastrukturní investice, např. rekonstrukci ČOV, muselo vzít úvěr. To by znamenalo výrazné omezení dalších investic.
Petra Měšťanová, tisková mluvčí
Ve Vídni mají ZEVO v městské zástavbě
Stavba zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), které město plánuje vybudovat poblíž teplárny, budí u řady obyvatel obavy. Mají strach ze znečištění ovzduší, poškození životního prostředí či zvýšené dopravní zátěže. „Obavy občanů chápeme, na druhou stranu se nejedná o zařízení, které by nikde jinde neexistovalo, právě naopak, v řadě zemí se nachází v městské zástavbě, mnohdy i poblíž samotného centra,“ řekla místostarostka Petra Trambová. Tři spalovny odpadu jsou například ve Vídni a jednu z nich – Spittelau, kterou navrhl známý architekt Friedensreich Hundertwasser –, zástupci vedení města navštívili. Toto ZEVO má kapacitu zhruba 250 000 tun odpadu ročně, denně do něj odpad přiváží přes 200 nákladních aut.
„Do Vídně jsme se vypravili, abychom se ještě blíže seznámili s problematikou spalování odpadu a jeho dalšího energetického využití pro výrobu tepla a elektrické energie. Spittelau je unikátní nejen svým designem, ale i umístěním v městské zástavbě, přes ulici se nachází nově postavené bytové domy či univerzita, v jeho bezprostřední blízkosti je pěší zóna se stánky a obchody,“ uvedla Petra Trambová.
Představitelé města měli možnost seznámit se s historií i současností zařízení Spittelau, které bylo uvedeno do provozu už v roce 1971 a původně sloužilo jen jako spalovna odpadu, aniž by byla využita energie vzniklá spalováním. „Objekt však vyhořel a po jeho kompletní přestavbě, už podle návrhu architekta Hundertwassera, začali energii vznikající při spalování odpadu využívat pro zásobování obyvatel a různých provozů teplem a pro výrobu elektřiny, nově dokážou vyrábět i chlad,“ přiblížila Petra Trambová.
Rakušané už před několika desítkami let ustoupili od skládkování odpadků, které považují za škodlivé k životnímu prostředí, a začali odpad energeticky využívat. sofistikované technologie na čištění spalin, díky kterým v maximální možné míře eliminují únik škodlivin do ovzduší. Z měření emisí podle jejich zjištění vyplývá, že z komína spalovny vychází dokonce čistší vzduch, než je běžně v jejím okolí,“ řekl starosta Michal Čapek a poznamenal, že ZEVO, které chce postavit Písek spolu s městem Strakonice, bude využívat nejmodernější technologie a produkované emise budou výrazně pod evropskými limity. „Musíme se zabývat otázkou likvidace energeticky využitelného odpadu, jehož skládkování bude zakázáno od roku 2030, a také se připravit na konec spalování uhlí. Před několika lety se Písek vydal cestou spalovny, která bude propojena s teplárnou a spolu s nyní budovanou kogenerační jednotkou na plyn nahradí současný kotel bylo nutné tento kotel na uhlí. Nejedná se o neověřený způsob likvidace odpadu, naopak je považován za lepší způsob než jeho ukládání do země,“ poznamenal starosta.
Třídění odpadu a jeho recyklace podle něj zůstanou i nadále důležitou součástí odpadového hospodářství. „Bohužel recyklovat lze jen určité typy odpadu a recyklační cykly nejsou nekonečné, stále tedy bude poměrně velké množství odpadu, se kterým bude třeba něco udělat. Jeho energetické využití se v současné době jeví jako nejvýhodnější, dokládají to rozvinuté evropské země a počet spaloven, které na jejich území jsou,“ doplnil starosta. „Je možné, že za několik desítek let budou existovat ještě lepší způsoby nakládání s odpadem, v současnosti tomu ale tak bohužel není,“ dodal Michal Čapek.
Petra Měšťanová, tisková mluvčí
Fotogalerie
