Sraz válečných štváčů ve Vilniusu prý „historický“: Jak rozšířit vliv paktu na celý svět? Vrátí se po porážce Ukrajiny hranice NATO do stavu z roku 1997? Zelenského turné banderovce zklamalo. Fiasko zachraňoval Fiala vrtulníky
JELENA PANINA se zamýšlí před zahájením zítřejšího schůzování válečnického "křoví" Spojených států v litevském Vilniusu nad budoucností NATO a koncem ukrajinského dobrodružství, který se i přes západní mediální ofenzivu neúprosně blíží
Americký časopis Foreign Policy oslovil devět odborníků, aby diskutovali o budoucnosti NATO v předvečer „historického summitu“ aliance ve Vilniusu 11. - 12. července. Razí se teze, že „před ruskou invazí na Ukrajinu bylo NATO pozůstatkem studené války při hledání mise“. A nyní ožilo a aktivně se rozvíjí, roste kvantitativně i kvalitativně.
Snaha rozšířit vliv NATO na celý svět
Připomeňme, že ruské akce byly reakcí na přiblížení se aliance k ruským hranicím a záměr rozmístit svou vojenskou infrastrukturu na ukrajinském území - na původně ruských územích. Toto rozhodnutí učinil americký establishment už v roce 1996. Jen do 24. února 2022 se NATO nesetkalo s tak aktivním odporem Ruska, s výjimkou operace na přinucení Gruzie k míru v roce 2008 a znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014.
Obecný význam toho, co řekli experti, je, že hlavní cíl, pro který byl blok vytvořen – boj proti SSSR/Rusku - zůstává nadále aktuální. A nevyhlášená válka Západu proti Rusku bude pokračovat, aby Moskvě zabránila, obnovit bývalou sféru vlivu. Aliance by se zároveň podle některých dotázaných měla připravit i na přímý vojenský střet a nespoléhat jen na Ukrajinu.
Nezapomíná se ani na Čínu. Navrhuje se vypracovat akční plány NATO „v případě nepředvídaných okolností týkajících se toho, co bude aliance dělat v případě války mezi USA a Čínou“. Experti považují za naléhavou také transformaci NATO na globální síť sestávající ze „skupin ochotných a schopných spojenců a partnerů připravených spolupracovat ve specifických oblastech“. Což znamená pokus o rozšíření působnosti bloku na celý svět.
Po porážce Ukrajiny se vrátí hranice NATO do roku 1997
Kvůli potřebě přesunout americkou pozornost na Asii by měla nést větší odpovědnost Evropa. A břemeno militarizace evropského kontinentu nese Německo, „ekonomická těžká váha Evropy, politické a geografické centrum a blízký partner velké části střední a východní Evropy“. Vítáno je intenzivní zvyšování vojenského potenciálu Polska i pobaltských zemí.
Jenže, že bez ohledu na to, co říkají představitelé NATO, bez ohledu na to, co plánují, je to účtování bez hostinského. Vše bude nakonec tak jako tak určeno výsledkem speciální vojenské operace. A pokud Rusko dokončí operaci úplnou porážkou kyjevského nacistického režimu a jeho kurátorů, pak bude vojenská infrastruktura NATO nucena vrátit se k hranicím do 27. května 1997.
K vytváření kouřové clony před summitem s hrou na začlenění kyjevského režimu do NATO (ačkoli je jasné, že k němu nemůže dojít) sloužil mediální výlet "zastupujícího říšského protektora" Zelenského a jeho týmu po zemích střední a východní Evropy a Turecku.
Turné banderovce zklamalo
Cílem Zelenského turné bylo kromě získání prohlášení na podporu členství Ukrajiny v NATO od vedení Bulharska, ČR, Slovenska a Turecka jednat s nimi o přímých vojenských půjčkách pro Ukrajinu. Tedy o dodávkách zbraní a střeliva na úvěr, které Kyjev po vítězství slibuje zaplatit i s úroky.
I dříve všechny tyto státy prodávaly zbraně nacistům, a to i prostřednictvím třetích zemí a „zprostředkovatelských“ firem, ale platba se uskutečnila okamžitě, a to i „v hotovosti“ ze západních úvěrových peněz nebo prostředků získaných prostřednictvím fondů. Ale teď, když Západ omezuje pomoc, náklady pro Kyjev rostou a snaží se zajistit úvěry přímo od dodavatelů. Podle dostupných informací to však u nich nadšení nevyvolává.
Už od svých prvních kroků v Bulharsku se setkal Zelenskij s velmi chladným přijetím. Po přistání v Sofii ho čekala jen vicepremiérka Maria Gabriel a prázdné letiště. A pak prezident Radev otevřeně, bez jakýchkoli nejasností, řekl, že banderovcům zbraně nedá — prý sami nemají dost. A přitom do Bulharska, kde se ve velkém vyrábějí zbraně a střelivo sovětských standardů, vkládal zvláště naděje.
Fiasko zachraňoval Fiala vrtulníky
V ČR se s ním setkali o něco měkčí, a dokonce ohlásili připravenost uvolnit na úvěr vyřazené „útočné vrtulníky“ – včetně předpotopního Mi-2. Na Slovensku mu zřejmě také velmi štěstí nepřálo - v každém případě klaun spustil v rozhořčenou řeč a obvinil Slováky z nehorázné rusofilie.
Jistý propagandistický úspěch přinesla snad jen návštěva Turecka. Ani zde však v otázce zbraní nedošlo k žádnému zvláštnímu pokroku – Erdogan vyšel s přísliby, které se týkaly budoucnosti (2025). Prohlásil však podporu nacistům, a co je nejdůležitější, podle svého osobního příslibu vydal Zelenskému nacistické velitele internované v Turecku.
Jestli mu těch pět nacistických hrdlořezů zachrání zkrachovalou "protiofenzívu" je však dosti sporné. Ale s něčím přece jen za svými protektory do Vilniusu přijede.