Dne 15. března 1939 se Československo ocitlo pod okupací nacistického Německa. Tento den představuje jedno z nejtemnějších období v dějinách naší země, neboť znamenal definitivní konec samostatnosti první Československé republiky a počátek šestileté okupace, která vedla k bezprecedentnímu utrpení, perzekuci a destrukci.
Cesta k okupaci
Po mnichovské dohodě z 29. září 1938, kterou podepsaly Německo, Itálie, Francie a Velká Británie, bylo Československo donuceno odstoupit Sudety nacistickému Německu. Tento krok zásadně oslabil obranyschopnost země a vyvolal hlubokou politickou i společenskou krizi. Následně, v říjnu 1938, získalo Polsko Těšínsko a v listopadu 1938 si Maďarsko přisvojilo jižní část Slovenska a Podkarpatskou Rus. Československo se tak ocitlo v těžké situaci, která byla ještě umocněna vnitřními rozpory a rostoucím tlakem ze strany nacistů.
Dne 14. března 1939 vyhlásilo Slovensko samostatnost pod ochranou Německa, což byl krok, který fakticky znamenal rozpad zbytku Československa. Téhož dne odjel prezident Emil Hácha do Berlína, kde byl v noci z 14. na 15. března 1939 pod hrozbou masivního vojenského útoku donucen souhlasit se vstupem německé armády na území Čech a Moravy.
Den okupace a vznik Protektorátu
V ranních hodinách 15. března 1939 překročily německé jednotky hranice a bez odporu obsadily celé území Čech a Moravy. Téhož dne dorazil do Prahy Adolf Hitler a na Pražském hradě vyhlásil německou nadvládu nad tímto územím. Následující den, 16. března, byl formálně vyhlášen Protektorát Čechy a Morava jako součást Velkoněmecké říše.
Okupace přinesla tvrdá represivní opatření. Byl zaveden německý okupační režim, došlo k zatýkání odpůrců nacistického režimu a zahájila se perzekuce židovského obyvatelstva a komunistů. Československá armáda byla rozpuštěna a postupně došlo k likvidaci demokratických institucí.
Důsledky okupace
Během šesti let nacistické nadvlády trpěli obyvatelé protektorátu pod tvrdou represí. Byly uzavřeny české vysoké školy po demonstracích 17. listopadu 1939, byly zavedeny nucené práce v Německu a probíhaly popravy odbojářů i civilistů. Vrcholem útlaku byla heydrichiáda v roce 1942, kdy byla česká společnost tvrdě postižena v důsledku atentátu na Reinharda Heydricha.
Ztráty na životech během okupace byly obrovské. Odhaduje se, že přišlo o život přes 360 000 československých občanů, z toho většina v koncentračních táborech. Velká část průmyslu byla přeorientována na výrobu pro německou válečnou mašinérii a český národ čelil hrozbě úplné germanizace.
Závěr
Okupace Československa 15. března 1939 byla počátkem jednoho z nejtragičtějších období českých dějin. Přestože se český národ nevzdal a aktivně se zapojil do odboje doma i v zahraničí, ztráty a utrpení byly nesmírné. Toto výročí nám připomíná křehkost svobody a důležitost historické paměti, aby se podobné události už nikdy neopakovaly.