V české politické kotlině se opět rozvířila bouře, tentokrát v souvislosti s výroky senátorky Daniely Kovářové ohledně navyšování výdajů na obranu a postoje k válce na Ukrajině. Místo věcné diskuze jsme však svědky hysterické reakce, která se zdá být namířena na umlčení jakékoliv odlišné perspektivy. Je snad v České republice zakázáno pochybovat o vládních krocích, zejména když se týkají tak zásadních otázek, jako jsou bezpečnost státu a nakládání s veřejnými financemi?
Senátorka Kovářová si dovolila zpochybnit masivní zbrojení na dluh, upozornila na možné inflační dopady a vyjádřila svůj pohled na hrozbu ze strany Ruska, přičemž zdůraznila jiné, podle ní palčivější problémy, jako je dekarbonizace a migrace. Za to se na ni snesla vlna kritiky, přičemž senátorka Němcová její slova dokonce označila za „nepřátelský akt vůči České republice“.
Je alarmující, že legitimní obavy a dotazy jsou okamžitě nálepkovány jako zrada národních zájmů. Kovářová sama upozornila, že téma dramatického zvyšování výdajů na zbrojení považuje za zcela legitimní příležitost k debatě. Proč se tedy zdá, že se této debaty mnozí bojí? Recept je podle senátorky stejný jako u jiných kontroverzních témat: vyhlásí se ohromující ohrožení a ohromující cíl, aby každý, kdo by chtěl polemizovat, byl zastrašen.
Právo na odlišný názor je přitom základním kamenem demokracie. Kovářová správně poukazuje na to, že demokracie existuje právě proto, aby se diskutovalo o různých možnostech a variantách. Odmítá urážky jen proto, že se odvážila debatovat o tom, co je nám předkládáno jako svatá pravda. A je zjevné, že v české společnosti existuje nemalá část občanů, kteří s vládními kroky nesouhlasí.
Kovářová rovněž vyjádřila rozhořčení nad zacházením s veřejnými výdaji a ptá se na konkrétní cíle masivního zbrojení. Je na místě se ptát, zda se s navrhovanými astronomickými sumami neplýtvá a zda existuje jasná vojenská doktrína, která by ospravedlnila takové výdaje. Senátorka se právem ptá, zda pouhé navyšování rozpočtu na obranu automaticky zajistí bezpečnost země, a upozorňuje na zanedbávání civilní obrany.
Místo konstruktivní odpovědi na tyto legitimní otázky jsme svědky osobních útoků a nálepkování. Kdo zpochybňuje „správný“ přístup k Ukrajině a zbrojení, je málem označen za zrádce. Tento sílící trend ostrakizace a dehonestace těch, kteří mají odlišný názor, je vážným ohrožením svobody slova. Kovářová připomíná, že i Ústavní soud musel deklarovat právo na svobodné vyjadřování.
Je nejvyšší čas, aby se česká politická scéna vrátila k věcné debatě a přestala hystericky reagovat na každý odlišný názor. Kritika vládních kroků, zejména v takto závažných oblastech, není projevem nepřátelství, ale naopak nezbytnou součástí zdravé demokracie. Senátorka Kovářová si zaslouží, aby její argumenty byly vyslyšeny a diskutovány, nikoliv umlčovány ideologickým lynčem. Její odvaha otevírat nepříjemná témata by měla být oceněna, nikoliv trestána.